Železniční doprava

Financování německé části železničního nákladního koridoru Betuwe z rotterdamského přístavu do důležitých hospodářských center v Porúří je po dlouhých letech diskusí konečně zajištěno. Dohodu o výstavbě třetí koleje, vybavení 73 kilometrů dlouhého úseku zabezpečovacím systémem ETCS a nahrazení železničních přejezdů na trati podjezdy a mosty podepsali 24. července předsedkyně zemské vlády spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Hannelore Kraftová, spolkový ministr dopravy Peter Ramsauer, ministr dopravy Severního Porýní-Vestfálska Michael Groschek a předseda představenstva Deutsche Bahn Rüdiger Grube.

Evropská federace odborů pracovníků v dopravě ETF vytáhla do boje proti tzv. čtvrtému železničnímu balíčku. Návrh opatření na zásadní změny evropského železničního trhu, který v lednu předložila Evropská komise, nyní projednávají členové dopravního výboru Evropského parlamentu. „Návrh je dalším důkazem toho, jak bruselská administrativa uplatňuje své dogmatické neoliberální tažení proti železnici s vírou v to, že otevření trhu a liberalizace železnice je samospásným kouzelným řešením,“ uvedli ve stanovisku odboráři.

Další informace přinesou DN 36/2013, které vycházejí ve čtvrtek 5. září.

Nová celoevropská síť nákladních koridorů, která letos prochází revizí, nově napojí na západní Evropu i českou drážní síť. Až dosud nákladní koridory mezi východní a západní Evropou Českou republiku buď míjely přes Polsko, nebo končily v Praze. Nyní povedou do Německa dokonce dva nákladní koridory – jeden přes Děčín a druhý směrem do Bavorska.

Zpravodajové šesti jednotlivých zákonů tzv. čtvrtého železničního balíčku přednesli na konci července v dopravním výboru Evropského parlamentu poprvé své zprávy do rozpravy. Z velmi věcných diskusí se rýsují první konkrétní závěry, na nichž by se grémium mohlo shodnout. Belgičan Mathieu Grosch z většinové konzervativní frakce Evropské lidové strany ve své zprávě k otevření národních trhů osobní železniční dopravy konkurenci (jde o jedno ze dvou nejkontroverzněj­ších témat balíčku) navrhl jako definitivní konec národního monopolu rok 2029.

Zkušební centrum Výzkumného Ústavu Železničního (VUZ) ve Velimi letos oslavilo 50. výročí od svého vzniku, respektive od okamžiku, kdy začal k testování vozidel sloužit velký zkušební okruh. To je jistě dobrý důvod zeptat se generálního ředitele VUZ Ing. Antonína Blažka nejen na historické milníky, ale především na to, čím dnes dokáže Zkušební centrum oslovit zákazníky a jaké další investice se v něm chystají v blízké budoucnosti.

Spolkový ministr dopravy Peter Ramsauer v létě dále zvýšil tlak na spolkový drážní úřad EBA kvůli průtahům při schvalování nových kolejových vozidel do provozu. Uvedl to na konci července po jednání s ministry dopravy jednotlivých spolkových zemí, kteří téma reformy certifikačního procesu na schůzce otevřeli. „O reformu EBA usiluji tři roky,“ zdůraznil Peter Ramsauer s tím, že za vzor pro úspěšné prosazení považuje například model spolkového silničního úřadu KBA.

V Evropě je řada firem, které se zabývají vývojem a testováním kolejových vozidel či jejich komponentů, velmi vzácné je však spojení obou těchto činností pod jednou střechou. O to důležitější je, že jedna taková instituce, konkrétně společnost VÚKV, a. s., sídlí v Praze. „Existence vývoje a zkušebnictví v jedné firmě je naší konkurenční výhodou,“ říká generální ředitel společnosti VÚKV, a. s., Zdeněk Malkovský.

Druhý největší český výrobce kolejových vozidel, společnost CZ LOKO, se letos musí vypořádat s velmi významným poklesem zakázek od národního dopravce – Českých drah – a jeho dceřiné společnosti ČD Cargo. Částečnou náhradu pro něj představuje několik velmi dobrých zakázek zejména z některých států východní Evropy a z Balkánu. Potvrdil to generální ředitel CZ LOKO Josef Bárta.

Na počátku srpna podepsali zástupci české společnosti Škoda Transportation a německého dopravce Deutsche Bahn kontrakt na dodávku šesti souprav a stejného počtu lokomotiv do Německa. Podle generálního ředitele českého výrobce kolejových vozidel Josefa Bernarda se jedná o přelomovou událost, která firmě může pomoci k dalším zakázkám nejen na extrémně náročném německém trhu.

PRAHA (29.8.) – České dráhy vykázaly za letošní první pololetí ztrátu 510 milionů Kč. Meziročně jde o zhoršení hospodářského výsledku celé skupiny o 16 milionů korun. „I přes výrazně rostoucí provozní ziskovost skupina vykázala celkovou ztrátu 510 milionů Kč, což je primárně způsobeno masivními investicemi do modernizace vozidel a zaúčtováním daně z příjmu ve výši 320 miliónů korun," řekl předseda představenstva Českých drah Dalibor Zelený.