Železniční doprava

Praha 17. května – Pražský magistrát se připojí k iniciativě, která plánuje vyzvat český stát k vybudování vysokorychlostní železniční trati propojující Prahu, Mladou Boleslav, Liberec a německý Zhořelec (Görlitz). Pražští radní schválili návrh společného memoranda mezi kraji a samosprávami v Česku, Německu a Polsku. Ještě o něm budou hlasovat zastupitelé. Memorandum navrhuje spolupráci při přípravě trati a při snaze o její zařazení do hlavní transevropské dopravní sítě TEN-T.

13.5. – Vedení města Plzně bude jednat se Správou železnic (SŽ), aby přehodnotila trasy vysokorychlostních tratí (VRT) v ČR. Zastupitelé i vedení radnice nesouhlasí s tím, že navržené trasy, po kterých mají vlaky jezdit rychlostí až 320 kilometrů za hodinu, míjejí čtvrté největší a vysoce průmyslové město Česka. SŽ potvrdila, že na trati Praha – Beroun – Plzeň – Domažlice – státní hranice se o plnohodnotné vysokorychlostní trati neuvažuje. SŽ tam připravuje soubor staveb, jejichž cílem je zdvojkolejnění v převážné délce, elektrifikace a zvýšení rychlosti až na 200 km/h, řekla mluvčí SŽ Radka Pistoriusová.

12.5. – V sobotu 15. května znovu otevře železniční muzeum Českých drah v Lužné u Rakovníka. Na návštěvníky v letošním roce čeká několik novinek, například nový vstupní objekt včetně pokladny, kde si lidé kromě vstupenek zakoupí také upomínkové předměty se železniční tématikou. Na první muzejní víkendy jsou navíc připraveny vyhlídkové jízdy jednou z nejstarších provozních lokomotiv v Evropě 414.096 „Heligón“ z areálu muzea do přilehlé stanice. Otevřeny prozatím budou expozice pouze v otevřeném prostoru a občerstvení, a to ve vztahu ke stále platným hygienickým opatřením.

11.5. – Společnost AŽD připravila pro studenty vyšších a středních škol technického zaměření dny otevřených dveří na Švestkové dráze. Studenti si tak na nejmodernější regionální trati v Evropě, která v rámci linky U10 zajišťuje vlakové spojení Litoměřic h. n., Lovosic a Mostu, mohou prohlédnout špičkové zabezpečovací a sdělovací technologie pro železnici.

11.5. - Správa železnic získala územní rozhodnutí pro optimalizaci traťového úseku Ústí nad Labem-Střekov – Děčín východ. Dvoukolejná trať na pravém břehu Labe má význam především pro nákladní železniční dopravu, jedním z cílů projektu je proto prodloužení kolejí ve vybraných stanicích pro nákladní vlaky o délce 740 m. Důležitou součástí prací bude i výstavba nových nástupišť. Realizace stavby se předpokládá v letech 2023 až 2025, její celkové investiční náklady se předpokládají ve výši 9,1 miliardy korun.

10.5. - Mezinárodní železniční a intermodální dopravce PKP CARGO INTERNATIONAL ze skupiny PKP CARGO, předního logistického operátora v Evropě, bude od května tohoto roku převážet další návěsy mezi Terminálem Paskov a italskou Veronou s rakouskou firmou LKW WALTER, která je významným přepravcem kompletních nakládek v Evropě. Smlouva byla podepsána na dva roky.

8.5. - Ve čtvrtek 6. května úspěšně proběhla technickobezpeč­nostní zkouška historického motorového vozu M 290.002 Slovenská strela. Drážní zkušební komisař Ing. Alois Kotrba PhD. tak mohl v protokolu konstatovat plnou provozuschopnost vozidla. Na základě této skutečnosti bude moci Drážní úřad vystavit průkaz způsobilosti. Nic tedy nebrání návratu kompletně zrekonstruované vlakové soupravy zpět do Kopřivnice, kde je pro ni připravený nový depozitář.

7.5. - Nové železniční propojení Brna s Budapeští a tureckým Köseköy zajistí stabilní transport zboží mezi Českem, Maďarskem a Tureckem. Nákladní vlaky tak všechna tři města propojí dvěma spoji týdně, a to od 5. května 2021.

6.5. - Telekomunikační firma ČD-Telematika, v níž většinový podíl vlastní České dráhy, loni zaznamenala zisk před zdaněním 66,9 milionu korun, což je meziročně o 6,6 milionu méně. Zhruba o 20 milionů klesly společnosti i tržby na 1,67 miliardy korun. Hospodaření firmy a snížení výnosů ovlivnila především koronavirová krize, oznámila dnes ČD-Telematika. České dráhy v současnosti plánují odkup od skupiny PPF zbylého zhruba 30procentního podílu ČD-Telematiky, nyní ve firmě mají přes 70 procent.

Potřeba rychlé a levné přepravy pevných paliv byla v druhé polovině 19. století jedním z důvodů rychlého rozvoje železniční sítě. Vlaky s uhlím pak dlouhá léta patřily ke každodennímu koloritu nejen v bývalém Československu, ale po celé Evropě. Časy se však mění. V posledních letech jsou stále častěji skloňována slova jako green deal, uhlíková neutralita nebo bezemisní výroba.