30.4. - Ministerstvo dopravy dosáhlo s koncesionářem projektu, za nímž stojí společnosti VINCI Concessions a Meridiam, tzv. finanční uzavření pro financování dostavby dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem. Tím skončila přípravná fáze před samotným zahájením stavebních prací na 32 kilometrech nové dálnice a obnově existujících 16 km navazujících čtyřpruhových úseků.
Infrastruktura
29.4. - České dráhy se chystají ovládnout celý podíl v telekomunikační firmě ČD – Telematika, v níž nyní vlastní přes 70 procent. Představenstvo společnosti schválilo odkup zbylého podílu ve firmě od investiční skupiny PPF. Akvizici nyní bude schvalovat dozorčí rada a řídící výbor podniku. ČTK to řekla mluvčí Českých drah Vanda Rajnochová. Podle informací serveru Seznam Zprávy bude cena kolem 850 milionů korun, což je podle serveru čtyřikrát více než v minulosti.
28.4. - Nenápadný senzor na kolejnici, který zachytí jakékoliv vibrace a vzruchy, odešle signál a umělá inteligence vyhodnotí potenciální riziko. Takový by podle odborníků z Fakulty strojního inženýrství VUT mohl být recept pro zvýšení bezpečnosti na železnici.
27.4. - Stát pokračuje v dlouhodobě připravované transformaci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), dosud státní příspěvkové organizace, na státní organizaci po vzoru Správy železnic. Ministerstvo dopravy nyní předložilo legislativní radě vlády věcný záměr zákona o státní organizaci Správa dálnic a silnic. Úřad si od změny slibuje zrychlení a zefektivnění silniční výstavby. Dnes o tom informovalo ministerstvo dopravy.
25.4. - Liberecký kraj převezme od Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) část původní silnice I/14 přes centrum Liberce. Komunikace ztratila svůj význam, dopravu na Jablonec zajišťuje nová čtyřproudá silnice mimo centrum. Město chce komunikaci zklidnit, ve spolupráci s krajem proto připravuje rekonstrukci silnice od křižovatky se Zhořeleckou po Klášterní ulici. Projekt je rozdělen do čtyř etap a hotovo by mělo být v roce 2026. ČTK to řekl náměstek hejtmana pro dopravu Jan Sviták.
24.4. - Slovensko včera podepsalo se stavební skupinou Skanska smlouvu na dokončení rozestavěné dálnice D1 včetně téměř 7,5 kilometru dlouhého tunelu na severu země. Dostavba úseku, který se řadí k největším infrastrukturním zakázkám v zemi za poslední roky, výrazně zlepší dopravu zejména při tranzitu od Žiliny dál na východ země a také v opačném směru. V soutěži o tuto zakázku neuspěla skupina Metrostav ani konsorcium kolem společnosti Strabag.
23.4. - Pardubický kraj by chtěl letos zahájit výstavbu několika přivaděčů k budoucí dálnici D35. Její první úsek Opatovice – Časy má být hotový v prosinci, druhý úsek Časy – Ostrov příští rok v srpnu. Je zřejmé, že některé potřebné přivaděče včas postavené nebudou, mimo jiné i kvůli vleklým sporům s majiteli pozemků.
23.4. - Návrh spojení Prahy s polskou Wrocławí novou vysokorychlostní tratí je předmětem studie proveditelnosti RS 5 VRT Praha – Hradec Králové – Wrocław, jejíhož zpracovatele vybrala Správa železnic. Ve výběrovém řízení se jím stala společnost SP + MCO_RS 5 VRT Praha – Wrocław_SP, zastoupená firmami SUDOP PRAHA a MORAVIA CONSULT Olomouc. Celková cena za zpracování studie činí 12,6 milionu korun bez DPH.
22.4. - ČD – Telematika spolu se svým partnerem ve sdružení, společností Tritium Systems, zajistí kompletní softwarovou výměnu centrálního řídicího systému včetně nadstavbové vizualizace v klíčovém městském dálničního tunelu na Slovensku, který je nedílnou součástí bratislavské dopravní tepny na příjezdu od Brna.
21.4. - Závory a světelná signalizace představují jeden z nejefektivnějších způsobů zabezpečení přejezdu. Pravděpodobnost smrtelné nehody je zde hlavně pro posádky automobilů statisticky až třicetkrát nižší než u přejezdů, kde jsou jen světla bez závor. To je důvod, proč vyspělé evropské země téměř vždy při rekonstrukci přejezdu dosazují závory. Kupříkladu ve Švýcarsku či Německu míra vybavení technicky zabezpečených přejezdů závorami přesahuje 90 %. V České republice to je 39,7 %, ale situace se postupně zlepšuje. V roce 2020 bylo uvedeno do provozu nově 92 technicky zabezpečených železničních přejezdů, z toho 64 % s doplňkovými závorami. Zbylé přejezdy bez závor byly podle informací od Správy železnic instalovány převážně na polních, lesních nebo účelových komunikacích.