14. srpna 2003
Představenstvo Svazu spedice a logistiky ČR (SSL) na svém červnovém zasedání schválilo text dopisu, který adresovalo vedení Generálního ředitelství cel. Termín závazného přechodu na NCTS (New Computerized Transit System) k 1. říjnu letošního roku v něm označilo za nepřijatelný. O důvodech, které speditéry k tomuto kroku vedly, i o aktuálním vývoji v této oblasti jsme hovořili s předsedou pracovní skupiny SSL pro celní záležitosti Stanislavem Šuchem.
„Z jakého důvodu považujete letošní 1. říjen za nepřijatelný termín závazného přechodu na NCTS? A jaký termín je podle vás pro zavedení NCTS v České republice reálný?“
„Problematika zavádění a využívání systému NCTS je jen jednou částí komplexu procesů vyvolaných
postupující evropskou integrací. Systém NCTS chce být prvním segmentem elektronického celního řízení, které má být jednotně uplatňováno v rámci Evropské unie jak národními celními správami členských zemí EU, tak podnikatelskými subjekty těchto států v návaznosti na podmínky Úmluvy o společném tranzitním režimu. To znamená, že systém NCTS lze v této fázi uplatňovat pouze v režimech společného tranzitu (T1/T2), a to ještě pouze v segmentu realizovaném prostřednictvím silniční nákladní dopravy.
Námi zastupované podnikatelské subjekty uznávají progresivnost technologie NCTS pro většinu případů tranzitních operací realizovaných ve společném tranzitním režimu, a pokud by česká celní správa tento projekt se stejnou razancí propagovala před čtyřmi až pěti lety, jistě by se setkala s velmi vstřícným přístupem většiny dotčených subjektů.
Samotný termín 1. října letošního roku, který je prezentován jako termín zavedení systému NCTS, je ovšem vlastně zavádějící, protože systém NCTS je již podle sdělení české celní správy na všech relevantních celních úřadech plošně zaveden a otestován, na trhu existují komerční uživatelské softwarové produkty pro práci v systému NCTS a za určitých podmínek existuje také praktické uplatňování e-podpisu, což je nutné pro verifikaci e-dokumentu v systému NCTS. Vedle toho komerční subjekty, pro něž to je výhodné, již tento systém používají. V tomto smyslu je tedy systém NCTS zaveden již nyní.
Problémem, který tíží většinu deklarantské veřejnosti v souvislosti s datem 1. října letošního roku, je skutečnost, že česká celní správa z vlastní iniciativy stanovila toto datum jako termín, od kterého musí všichni uživatelé zjednodušených postupů ve společném tranzitním režimu pracovat výhradně v systému NCTS. V dopise generálnímu řediteli Generálního ředitelství cel jsme vlastně jen navrhli, aby byl říjnový termín zrušen s tím, že současný stav, kdy jednotliví deklaranti budou dobrovolně k systému NCTS přistupovat, bude nadále pokračovat až do 30. dubna příštího roku. Uplatnění povinného užívání systému NCTS by pak GŘC podle našeho návrhu mělo vyžadovat až od 1. května příštího roku tak, jak to pro přistupující země požaduje příslušný orgán Evropské unie. Podle našich informací obdobný postup uplatňuje například také Polsko, Slovensko a Maďarsko.“
„Můžete uvést hlavní důvody, proč požadujete, aby byl říjnový termín zavedení NCTS prodloužen až na duben příštího roku?“
„Zdrženlivost, s níž podstatná část podnikatelské veřejnosti přistupuje k užívání systému NCTS, má několik příčin, které působí jak jednotlivě, tak v souběhu. Tyto příčiny lze rozdělit na technické, organizační a ekonomické. Mezi hlavní technické příčiny patří například přetrvávající poruchovost systému, jeho náročnost na kvalitu hardwaru či jeho omezená pružnost. K organizačním příčinám lze zařadit především komplikované povolovací řízení, plošné rozprostření jednotlivých pracovišť ve vazbě na celní úřady s nevyjasněnou budoucností, delegování e-podpisů na jednotlivá pracoviště, limitovanou využitelnost systému (sběrné zásilky, kombinovaná doprava) či návaznost na očekávanou novelizaci celního zákona. Podle posledních informací budou totiž mít například nově vydaná rozhodnutí celních úřadů k používání zjednodušených postupů systému NCTS jen omezenou platnost, a to nejdéle do data vstupu České republiky do Evropské unie. Je tomu tak proto, že od tohoto data bude i pro českou celní správu závazný tzv. Celní kodex EU včetně návazných předpisů. Těmto předpisům bude muset také odpovídat novelizovaný český celní zákon včetně návazných předpisů a rozsah této novelizace není deklarantské veřejnosti dosud dostatečně znám.
Závažným problémem je také faktická teritoriální nevyrovnanost rozšíření a plného funkčního užívání NCTS v rámci EU včetně přistupujících zemí. Pokud jde o ekonomické příčiny, hovoří se především o vysokých nákladech na zavedení a provoz systému, omezené návratnosti vložených prostředků, krátkodobosti jeho využívání a o souběhu zaváděcích nákladů a současně probíhajících procesů útlumu.
Tyto aspekty jsou velmi významné zejména pro takové subjekty, které se specializují na celní služby poskytované veřejnosti, tedy předem nespecifikovaným zákazníkům, ať už jsou tyto služby poskytovány na hraničních přechodech, ve vnitrozemí či na dalších pracovištích. Pro takto definovaného poskytovatele celních služeb je například využívání systému NCTS v segmentu ‚schválený příjemce‘ velmi těžko využitelné, protože podle aktuálně uplatňovaného výkladu stávajícího celního zákona fakticky nemůže pružně reagovat ani na měnící se potřeby klienta, ani na měnící se strukturu klientů.
Neméně závažným problémem je také faktická teritoriální nevyrovnanost rozšíření a plného funkčního užívání tohoto systému v rámci Evropské unie včetně přistupujících zemí. Z našeho pohledu bude v mezidobí od letošního 1. října do 30. dubna příštího roku v řadě regionů dotčených zemí potřeba využívat vedle sebe různé systémy, navíc v různých legislativních prostředích. Tato skutečnost jistě pro tuto dobu setře podstatný díl výhod, které chce systém NCTS přinést jak pro státní správu, tak pro podnikatelskou veřejnost.
Rozhodnutí, zda a kde bude konkrétní subjekt využívat systém NCTS, by do konce dubna příštího roku mělo být ponecháno pouze na něm. Podle našeho názoru by bylo vhodné, aby rozhodnutí, zda a kde bude konkrétní subjekt využívat systém NCTS, bylo do konce dubna příštího roku ponecháno na tomto subjektu. Předčasné a vynucené plošné zavádění systému NCTS na straně deklarantů by totiž mohlo znamenat podstatné narušení dosavadních logistických procesů a předčasný zánik řady stávajících zjednodušených postupů, které by jinak samovolně zanikly pro nepotřebnost ke dni integrace České republiky do EU.
Česká celní správa zavedením systému NCTS na svá pracoviště předvedla schopnost vyjít vstříc požadavkům EU na zavádění systému NCTS. Tento proces však svojí rychlostí a rozsahem předběhl vývoj v dotčeném evropském prostoru a podle našeho názoru neodpovídá očekávatelným potřebám. Překotné a pod nátlakem státní správy prováděné plošné zavádění systému NCTS do stávajícího rozsahu poskytovaných celních služeb je podle našeho názoru zbytečně vynucované plýtvání energií i prostředky, ke kterému není žádný skutečný důvod.
Námi navrhované uvolnění časového prostoru pro zavedení systému NCTS umožní zájemcům o podnikání v tomto odvětví odpovědně posoudit, zda, kam a v jaké míře bud ekonomicky výhodné zavedení systému NCTS a kde bude moci být tento systém efektivně využíván nejen před, ale i po vstupu ČR do EU.“
„Jaká je situace v ostatních přistupujících zemích?“
„Při jednáních s partnerskými subjekty ze sousedních zemí se zdá, že tamní státní orgány v těchto záležitostech vystupují koordinovaněji a s větším smyslem pro útlumovou realitu. Je možné, že nadcházející přechod do nového prostředí Evropské unie tam proto bude mírnější a levnější.“
„Dopis jste odeslali společně se Svazem hraničních speditérů a celních agentů. V jakých dalších oblastech s ním spolupracujete?“
„Celní problematika je pouze dílčím oborem v celkovém záběru Svazu spedice a logistiky a představuje úzce specializovaný segment činností, které se v různé míře dotýkají jednotlivých dopravních oborů a logistiky. Naproti tomu Svaz hraničních speditérů a celních agentů (SHSCA) představuje zájmové sdružení poskytovatelů především celních služeb. Proto celní problematika představuje nosnou zájmovou oblast jeho členské základny. Státní orgány v sousedních zemích vystupují koordinovaněji a s větším smyslem pro útlumovou realitu. Spolupráce obou svazů v oblastech společného zájmu je podle našeho názoru zcela přirozeným procesem. Oba svazy se proto snaží hledat cesty pro zmírňování negativních dopadů očekávaného útlumu potřeby celních služeb, který je vyvolán integrací České republiky do EU, a to na základě Dohody o spolupráci mezi SSL a SHSCA podepsané v loňském roce.
Zástupci obou svazů se zúčastňují konzultací s vrcholnými orgány celní správy (Generální ředitelství cel, Celní ředitelství) při řešení některých společných provozních problémů, sjednocování aplikace celních předpisů či při připomínkování v procesu tvorby nebo novelizace celních předpisů (oba svazy podepsaly Memorandum o porozumění a spolupráci s Generálním ředitelstvím cel). Vedle toho se zástupci obou svazů zúčastňují jednání smíšené pracovní skupiny pro zavádění NCTS, zřízené při Generáním ředitelství cel. Podle mého názoru tato spolupráce přináší prospěch podnikatelským subjektům sdruženým v obou profesních svazech.“
„Jaké další problémy v rámci pracovní skupiny v současné době řešíte?“
„Kromě výše uvedených témat je dalším aktuálním předmětem zájmu pracovní skupiny pro celní záležitosti také zásadní novela zákona o spotřebních daních, která významným způsobem od 1. ledna příštího roku změní jak výběr těchto daní, tak nakládání se zbožím zatíženým touto daní. Tato problematika se totiž velice úzce dotýká jak stávající, tak i možné budoucí náplně práce poskytovatelů celních služeb.“
„Bude i nadále – po vstupu České republiky do Evropské unie – pracovat při SSL skupina pro celní záležitosti? Čím se v takovém případě budete zabývat?“
„Je možná předčasné hovořit konkrétně o budoucnosti pracovní skupiny pro celní záležitosti při SSL, protože horizont vymezený datem vstupu České republiky do Evropské unie je překryt výše uvedenými problémy. Nicméně je faktem, že 1. květen příštího roku bude skutečně datem zlomu, který totálně změní podnikatelské prostředí. Pro mezinárodní obchod se otevřou nové cesty a jistě se objeví i nové překážky. Tím se změní obsah potřeb podnikatelských subjektů a změní se i nástroje uspokojování těchto potřeb, což se jistě neobejde bez intenzivnějšího zapojování do nadnárodních struktur a mezinárodní spolupráce.
Pracovní skupina se zabývá také zásadní novelou zákona o spotřebních daních. Již nyní se například objevují diskusní materiály Evropské komise ke sjednocování celních procesů v rámci EU v roce 2005, dále jsou aktuální otázky evidence mezinárodních obchodních operací formou INTRASTAT nebo nadcházející omezování autonomních prostředků uplatňování obchodní politiky státu. To svědčí o tom, že soustřeďovat, hodnotit a předávat informace nebo lobbovat v daném oboru bude třeba i nadále.Existenci takového útvaru, jako je pracovní skupina pro celní záležitosti, legitimizuje jednak potřeba zřizovatele, ale hlavně schopnost takové skupiny efektivně pracovat v zájmu zřizovatele – v našem případě členů zájmových sdružení.“
Martina Novická
