Námořní doprava

Americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Janet Napolitanová na konci června oznámila, že Spojené státy americké upouštějí od plánu na zavedení úplné kontroly kontejnerů v přístavech, z nichž připlouvá zboží do USA. „Dospěli jsme k názoru, že uplatnění požadavku na stoprocentní screening v současné době není nejlepším řešením,“ uvedla při návštěvě nizozemského přístavu Rotterdam.

Jak postupně narůstá vzájemná obchodní výměna, začínají se stále silněji projevovat slabá místa v současnosti nejčastější využívané námořní trasy mezi Čínou (a dalšími zeměmi Dálného východu) a Evropou. Vedle útoků pirátů a zneužívání průjezdnosti Suezského průplavu k politickým účelům tzv. Královskou trasu přes Malacký průliv, Indický oceán a dále přes Rudé moře a Suezský průplav do Evropy oslabuje zejména do budoucna nedostatečná kapacita Suezského průplavu. Jako její nejvhodnější alternativa se nyní vzhledem k tání arktického ledovce nabízí tzv. Severní cesta.

Slovinská vláda v polovině června schválila národní plán územního rozvoje přístavu Koper. Podle představenstva přístavní správy je plán klíčovým dokumentem pro další rozvoj přístavu a posilování jeho konkurenceschop­nosti. Přístav na přípravu znaleckých posudků vynaložil kolem tří milionů € a na schválení definitivní podoby nového územního plánu čekal od roku 2006.

Polský námořní přístav Gdaňsk pokračuje v odbavování obřích kontejnerových lodí. V květnu připlulo do jeho kontejnerového terminálu DCT další velkokapacitní plavidlo – Maersk Elba s kapacitou až 13 tisíc TEU. V přístavu z ní manipulační technika vyložila 1088 TEU, kontejnery v ekvivalentu 2349 TEU naopak na její paluby naložila.

Prezident Václav Klaus se během své návštěvy Hamburku v první polovině června zapsal do Zlaté knihy města. Při své první návštěvě nejdůležitějšího „českého“ přístavu po šestnácti letech zdůraznil dobré hospodářské vztahy mezi Českou republikou a Hamburkem. „Hamburský přístav je náš přístav, dalo by se říct,“ uvedl Václav Klaus v narážce na to, že Česká republika má na základě Versailleské smlouvy z roku 1929 v přístavu pronajatu plochu o rozloze téměř 30 tisíc m2.

Výkonové ukazatele v kontejnerové námořní dopravě se rychle mění: nejsou to ani tři měsíce, co například německé rejdařství Hapag-Lloyd oznámilo „rekordní výsledek za rok 2010“. Ale už v prvním čtvrtletí současného obchodního roku utrpělo ztrátu – a velmi podobně je na tom i většina jeho konkurentů. Jedinou výjimku představuje rejdařský gigant Maersk.

Rostoucí objem překladu kontejnerizovaného zboží a stále větší lodě zvyšují nároky na výkonnost námořních přístavů. Aby mohly přístavy v sousedním Německu držet s tímto vývojem krok, budou muset během příštích deseti let zdvojnásobit kapacity překladu kontejnerů. Rázným krokem v tomto směru je ambiciózně koncipovaná hlubokovodní přístavní zóna JadeWeserPort v přístavu Wilhelmshaven.

Prvních 40 metrů betonového vlnolamu, který bude chránit novou zónu Maasvlakte 2 nizozemského přístavu Rotterdam, je od května na svém místě. V dubnu začal speciální jeřáb umísťovat první segmenty vlnolamové bariéry umístěné zhruba 50 metrů před pobřežím. Celá stavba by měla být dokončena již na počátku příštího roku (viz DN 46/08); celkem se na nové umístění před Maasvlakte 2 přesune na 20 tisíc betonových bloků ze starého vlnolamu u původní Maasvlakte.

Jubilejní, XX. ročník turnaje HAFEN HAMBURG OPEN. Za nádherného počasí se na začátku června v Praze sešli zákazníci a přátelé pražské reprezentace přístavu Hamburk, aby v přátelské atmosféře na tenisových kurtech vyřešili a prodiskutovali celou řadu skutečností, které v současné době „hýbou“ logistickou a speditérskou rodinou.

Ministerstvo dopravy hledá nového správce a údržbáře nemovitostí, které český stát vlastní nebo má v pronájmu v hamburském přístavu. Hodnota zakázky se podle údajů denního tisku blíží pěti milionům Kč za rok a půl. S novým správcem má přijít i nový způsob využití majetku, řekl deníku E15 bez bližších podrobností mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák.