Infrastruktura

7.4. – Vnitrozemská vodní doprava by mohla přijít o sedm miliard korun z evropských dotací. Česko doposud totiž nezařadilo dvě cenné lokality na Labi na seznam evropsky chráněných území, což už několik let požaduje Evropská komise. Upozornilo na to ministerstvo životního prostředí (MŽP). Vláda v únoru rozhodla, že kaňonovité labské údolí a takzvané Louky u Přelouče na seznam chráněných území nezařadí kvůli dopravním zájmům.

7.4. – Novým nejrizikovější místem v Česku pro řidiče se loni stala silnice I/13 v katastru Bílého Kostela nad Nisou a obce Rynoltice v Libereckém kraji. V úseku před rynoltickou místní částí Jítrava se stalo šest nehod se třemi smrtelnými a dvěma těžkými zraněními. Vyplývá to z žebříčku nejčastějšího výskytu dopravních nehod, jejichž důsledkem bylo těžké zranění nebo úmrtí. Sestavila jej Allianz, jejíž Automapa vychází z údajů policejní databáze dopravních nehod. Žebříček nebere v potaz nebezpečné úseky, které již figurují v předchozích žebříčcích.

4.4. – Plavební stupeň na Labi v Děčíně by mohl stát v roce 2025. Řekl to ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) po prvním představení nové dokumentace vlivu stavby na životní prostředí (EIA) veřejnosti. Debata o splavnění Labe pomocí jezů se vede přes 20 let. Význam jediné vodní cesty k moři je podle ministra nejen pro lodní dopravu, ale i vodohospodářský.

31.3. – Rekonstrukce stanice a navazujících traťových úseků se dočkalo vlakové nádraží v Ústí nad Orlicí. Tříleté omezení bylo spojené především se zvýšením rychlosti. Vlaky zde nyní mohou projíždět až 160 km/h. Investorem stavby byla Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), zhotovitelem pak EUROVIA CS.

30.3. – Ministerstvo životního prostředí (MŽP) podalo kasační stížnost proti rozsudku umožňujícímu rozšíření Letiště Vodochody. Uvedla to Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení MŽP. O případném pozdržení projektu by mohl rozhodnout soud, kasační stížnost odkladný účinek nemá. Kasační stížnost také podalo Sdružení Stop Letišti Vodochody, ve kterém je 15 obcí z okolí letiště. Potvrdil to starosta Kralup nad Vltavou Petr Holeček. Obce mají strach například z nadměrného hluku.

30.3. – Evropská komise v polovině března schválila hlavní projekty výstavby 330 kilometrů nových rychlostních silnic v Polsku za 3,3 miliardy € z rozpočtové kapitoly pro období 2014 – 2020. Evropský Kohezní fond poskytne 1,2 miliardy € a Evropský regionální rozvojový fond ERDF 493 milionů €.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) chce v letošním roce zahájit stavbu více než 130 kilometrů nových dálnic. Největší letošní investicí bude stavba dálnice D3 z Ševětína do Borku u Českých Budějovic a mezi Úsilným a Dolním Třebonínem. Příprava výstavby dalších úseků českých a moravských dálnic se však komplikuje, na vině jsou nejen výkupy pozemků, ale také nová pravidla posuzování vlivu staveb na životní prostředí.

Situace kolem výběru provozovatele mýtného systému po roce 2016 je jedním z témat, kterým se Sdružení ČESMAD Bohemia dlouhodobě věnuje. Podle jeho zástupců je třeba, aby byla co nejdříve prodloužena smlouva se stávajícím dodavatelem o tři roky a byly implementovány prvky interoperability. Jiná varianta od roku 2017 podle nich už není k dispozici.

Společnost SkyToll představila minulý týden na setkání s novináři nabídku na převzetí českého mýtného systému, kterou předložila Ministerstvu dopravy ČR letos 23. února. Tato nabídka nejenže je podle zástupců společnosti stále časově reálná, ale zároveň by přinesla státu značné úspory. Při nezměněné úrovni poskytované služby by roční cena provozu byla minimálně o 20 procent nižší, než je v současnosti, tedy 2,1 miliardy Kč, navíc jsou v této ceně zahrnuty i náklady na implementaci Evropské elektronické mýtné služby.

29.3. – Železniční koridor z Prahy na Moravu přes Pardubice přestává kapacitně postačovat. Příčinou je nárůst vlakových spojů díky značné konkurenci v osobní dopravě i vypravování vlaků s malým počtem vagonů. Během Železniční konference v Pardubicích to řekli generální ředitel Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Pavel Surý a pardubický poslanec a člen hospodářského výboru sněmovny Martin Kolovratník. Situaci by měl vyřešit drážní regulátor – Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře, jehož vznik nyní projednává Poslanecká sněmovna.