Infrastruktura

Zastupitelé Ústeckého kraje vyzvali na počátku května vládu, aby se zasadila o co nejrychlejší dostavbu posledního úseku dálnice D8 přes České středohoří. Důvodem jsou komplikace, které nedostavěný úsek způsobuje, a neustálé prodlužování termínu jeho dokončení. Hejtmanka Jana Vaňhová uvedla, že výzvu dostane předseda vlády a že od něj očekává rychlou odpověď.

Počet proměnných informačních tabulí na českých dálnicích a rychlostních silnicích se do konce roku zdvojnásobí: Celkem by jich pak mělo být devadesát. Přibudou zejména na dálnicích D2 a D5, s jejich rozšířením se počítá také na nejfrekventovanější D1 z Prahy do Ostravy. O vybudování nových zařízení požádala mimo jiné i policie, protože díky nim v některých místech klesl počet dopravních nehod. Na počátku května to uvedli zástupci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Česká republika dostane z Bruselu peníze jen na páteř české silniční dopravy, kterou má být v roce 2015 spojení z Německa do Polska přes Plzeň, Prahu, Brno a Ostravu. Řada dalších plánovaných silnic nebude dostavěna. Vyplývá to z informací, které se minulý týden objevily na internetu a odkazovaly na materiál s názvem Dopravní sektorová strategie.

Koncem srpna nebo začátkem září začne sloužit jižní část velkého pražského okruhu, která spojí plzeňskou dálnici D5 s brněnskou D1. Minulý týden o tom informovala mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Martina Vápeníková. Podle původních plánů ŘSD měl být úsek zprovozněn už koncem dubna.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) minulý týden doporučila vládě, aby zavedla povinný sazebník projektových a stavebních prací. Zejména by tak podle ní měla vláda učinit u projektů, na nichž se společně podílejí veřejná správa a soukromý sektor, označovaných jako Public Private Partnership (PPP), a u zakázek vypisovaných státem. Sazebník by měl pomoci proti předražování staveb v České republice.

Vyjednávací tým pro dálnici D11 se v polovině dubna shodl s farmářkou Ludmilou Havránkovou na textech smluv pro získání jejích pozemků potřebných pro dostavbu D11 k Hradci Králové. Oznámil to vedoucí vyjednávacího týmu Michal Frankl z Úřadu vlády. Spor o pozemky se vleče už šestnáct let. Dálnice proto zatím končí tři kilometry před Hradcem Králové.

Projekty PPP (Public Private Partnership), na nichž se podílejí společně veřejná správa a soukromý kapitál, by se měly v budoucnu týkat nejen rekonstrukcí a staveb dálnic, ale i rychlostních komunikací a silnic I. třídy. Vyplývá to z vyjádření ředitele brněnské pobočky Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Pavla Doležala na Stavebním veletrhu v Brně.

Jedna ze tří největších stavebních společností v České republice – skupina EUROVIA CS – pokračuje v projektu výstavby slovenské rychlostní komunikace R1 v úseku Nitra Banská Bystrica. Někdejší Stavby silnic a železnic jsou prostřednictvím mateřské francouzské společnosti EUROVIA součástí koncernu Vinci, který v konsorciu s nizozemskou ABN Amro Highway v tendru na výstavbu a třicetileté provozování 52 kilometrů dlouhé komunikace za 1,5 miliardy € zvítězil.

Česká republika má v rámci Evropské unie podprůměrnou infrastrukturu a zaostává v této oblasti i ve srovnání s mnoha rozvinutými zeměmi světa. Nekvalitní dopravní, energetická a telekomunikační infrastruktura přitom může brzdit hospodářský rozvoj republiky. Vyplývá to z Analýzy konkurenceschop­nosti ČR, kterou vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. Materiál minulý týden tisku poskytl náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa.

Ministerstvo dopravy schválilo do konce listopadu celkem 119 projektů, na něž částkou 100 miliard Kč přispějí evropské fondy. To je zhruba 65 procent celkového objemu operačního programu Doprava (OPD). Vyplývá to z materiálu Vyhodnocení účinnosti dopravní politiky za rok 2009, který minulý týden na vládě prezentoval ministr dopravy Gustáv Slamečka.