5. listopadu 2025, Petr Rožek
6.11. - Ta zpráva možná v očích laické veřejnosti nevzbudila - a ani vzbudit nemohla žádný ohlas. Přesto to, co se stalo 17. října v Londýně, znamená další zlom v kampani progresívní části světa v čele s EU za dekarbonizaci v dopravě. Co zvláštního se tedy stalo?
Dlouho očekávané diskuse Mezinárodní námořní organizace (IMO) o navrhovaném rámci Net-Zero (tedy emisně neutrálním provozu námořních plavidel) byly pozastaveny o další rok po mimořádném zasedání Výboru pro ochranu mořského prostředí (MEPC), které se konalo v Londýně ve dnech 14. až 17. října 2025. Zasedání MEPC IMO bylo původně svoláno za účelem projednání návrhů změn přílohy VI úmluvy MARPOL, zejména nové kapitoly 5 – rámce IMO pro nulové čisté emise. Tento rámec je základním kamenem strategie organizace pro snižování emisí skleníkových plynů (GHG) z lodí do roku 2023, jejímž cílem je sladit mezinárodní lodní dopravu s globálními cíli v oblasti klimatu. Po několika dnech intenzivních jednání však členské státy nedokázaly dosáhnout konsensu o klíčových prvcích rámce, což vedlo k rozhodnutí odročit jednání o dvanáct měsíců. Stalo se tak po námitkách, reptání, veřejném odsuzování a otevřených výpadech proti rámci Net-Zero ze strany amerického ministerstva zahraničí, které jej označilo za "globální uhlíkovou daň" a "ekologickou dohodu, která nepřiměřeně nebo nespravedlivě zatěžuje Spojené státy nebo poškozuje zájmy amerického lidu",a několika řeckých majitelů lodí, kteří jej označili za "nerealistický" a "odtržený od obchodní reality globálního obchodu".
A nutno na tomto místě podotknout, že ač se rok 2033 jeví (podobně jako kdysi dávno pro rockové fanoušky rok 2006) jako velmi vzdálený, nutno na něj nahlédnout životností hardwaru v námořní dopravě, tedy plavidel, která obvykle od objednávky po konec služby žijí okolo 20 let - a jsme najednou daleko za horizontem onoho magického deadlinu 33. Ale pokračujme…
Mimořádné zasedání bude znovu svoláno na říjen 2026, což vládám poskytne více času na překlenutí mezer ohledně navrhovaného globálního palivového standardu a zavedení globálního mechanismu stanovování cen emisí skleníkových plynů. I přes odročení bude vývoj na technické úrovni pokračovat.
Rámec IMO pro nulové čisté emise, který byl poprvé v zásadě schválen na 83. zasedání MEPC v dubnu 2025, představuje přelomový krok v námořní klimatické politice. Je to poprvé, co organizace pokročila v komplexní regulační architektuře pro snížení emisí v globální flotile, která kombinuje globální palivový standard s tržním systémem stanovování cen uhlíku. Pokud bude přijat, stane se lodní doprava prvním průmyslovým sektorem, který bude fungovat v rámci globálně dohodnutého režimu zpoplatnění uhlíku.
Mezinárodní námořní komora (ICS), která zastupuje více než 80 procent světové obchodní flotily, vyjádřila zklamání nad nedostatkem konsensu mezi členskými státy IMO. Thomas A. Kazakos, generální tajemník ICS, ve svém prohlášení uvedl: "Jsme zklamáni, že členské státy nebyly schopny se na tomto zasedání dohodnout na dalším postupu. Odvětví potřebuje jasné stanovisko, aby mohlo provádět investice potřebné k dekarbonizaci námořního odvětví v souladu s cíli stanovenými ve strategii IMO týkající se emisí skleníkových plynů. Naše odvětví bude i nadále spolupracovat s IMO, což je nejlepší organizace pro poskytování globálních předpisů potřebných pro globální průmysl. ICS a další průmyslové skupiny důsledně zdůrazňují, že regulační nejistota zpožďuje investice do alternativních paliv, modernizace plavidel a technologií snižování emisí uhlíku. Vlastníci a nájemci lodí hledají jasná a předvídatelná globální pravidla, aby se vyhnuli nesourodé směsici regionálních opatření, která by mohla roztříštěně roztříštit mezinárodní obchod a zvýšit náklady na dodržování předpisů.
Příštích dvanáct měsíců bude rozhodujících pro důvěryhodnost IMO a pro cestu námořního odvětví k dekarbonizaci. Vzhledem k tomu, že systém obchodování s emisemi Evropské unie je již rozšířen na námořní dopravu a další regiony zkoumají své vlastní rámce pro stanovení cen uhlíku, mohlo by zpoždění IMO dále prohloubit rozdíly v regulaci. Zúčastněné strany budou pozorně sledovat, jak skupina pro mimořádné zasedání pokročí ve své technické práci a jak budou v příštím roce obnovena politická jednání. Prozatím zůstává lodní průmysl oddán procesu IMO, ale jeho trpělivost je zjevně podrobena zkoušce. Jenže jde, jako vždy na prvním místě, o peníze, a to velké peníze: jedním z potenciálních výsledků nerozhodnosti při hlasování by podle analytiků investiční banky Jefferies mohl být návrat ke konvenčním palivovým motorům u objednávek nových plavidel a u mnoha těch, které jsou v současné době v knize objednávek. Mnoho z nyní připravovaných objednávek se přesune v kapitole pohonu z dvoupalivové "schopné" novostavby na dvoupalivové "připravené" a tedy k nižším kapitálovým nákladům, zejména pro rok 2027 a další dodávky (kdy lze ještě provést změny motorů). Pokud mají pozastavené iniciativy IMO jednu výhodu, pak je to to, že náklady na dopravu mohou klesat.
Otevřený projev zklamání Iniciativy pro udržitelnou lodní dopravu (SSI), která se velmi angažovala v přijetí zatím neschváleného dodatku naznačuje, že hlasování zdůrazňuje některé zranitelnosti IMO, rostoucí politizaci rozhodování a roztříštěný konsensus mezi regiony světa. A bohužel na obzoru jsou další hrozby, týkající se obdobných iniciativ v jiných oborech dopravy: zjevný a v budoucnosti obtížně řešitelný nedostatek syntetického leteckého paliva (SFO), již otevřeně naznačovaná slepá ulička pro vodíkové pohony u těžkých tahačů pro dálkové přepravy či nebetyčná až likvidační cena trakce pro železniční přepravu, to vše pod tlakem termínů na zásadní změnu. Takže můžeme jen doufat, že i v roce 2055 budeme ekonomicky fit jako dnes a děti si budou mít kde hrát…
Petr Rožek
Ilustrační foto: LAN
