Dopravní politika

29.8. – Polsku chybí dálnice, která by propojovala jihopolskou Vratislav či hlavní město Varšavu s Prahou. Uvedl to polský premiér Mateusz Morawiecki po společném zasedání české a polské vlády ve Varšavě. Zmínil se i o možnosti dálnice, jež by z Krakova vedla přes Moravu dál do Rakouska či Maďarska. Lepší silniční propojení by podle předsedy polské vlády zlepšilo česko-polskou spolupráci v ekonomice, turismu nebo výměně zboží.

Červenec přinesl změnu předsednictví v Radě Evropské unie a do jejího čela nastoupilo na dobu šesti měsíců Finsko. Nejenže ve stejné době probíhá složitá politická hra v personálních změnách ve významných funkcích Evropské unie, ale i samo Finsko má v důsledku nedávných parlamentních voleb zcela novou vládu. Svou předsednickou funkci vzalo odpovědně a vyhlásilo pro své období řadu priorit – včetně dopravy. Podíváme se na ně trochu podrobněji. 

16.8. – Jaké by byly hlavní důsledky odchodu Británie z Evropské unie bez dohody o podmínkách tohoto kroku, kterou s Bruselem vyjednala předchůdkyně současného britského premiéra Borise Johnsona Theresa Mayová? Britský parlament dohodu opakovaně odmítl a Johnson tvrdí, že vyvede Spojené království z bloku 31. října stůj co stůj, tedy s dohodu, nebo bez ní.

16.8. – Ministerstvo dopravy vyplatilo v prvním pololetí letošního roku svým poradcům a členům poradních týmů více než 16,1 milionu Kč. Resort tak letos výdaje na poradce výrazně snížil, ve stejném období loni na ně vynaložil 51,5 milionu Kč. Vyplývá to ze zveřejněného seznamu poradních orgánů, poradců, advokátů a advokátních kanceláří. Loňské výdaje oproti letošnímu roku výrazně navýšily například služby pro studii vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe.

13.8. – Zpomalení tempa hospodářského růstu zemí Eurozóny se nevyhnulo ani Německu: index nákupních manažerů PMI (Purchasing Manager Index), který sleduje průmyslovou produkci, zůstal pod hranicí 50 bodů již sedmý měsíc v řadě. Klesá objem objednávek, obzvláště pro export, což ukazuje, že se výrobní sektor v Německu v červenci potýká s příkrým poklesem, který je dokonce největší za posledních sedm let. Aktuální data indexu PMI londýnské společnosti IHS Markit v červenci ukázala hodnotu 43,2 bodů, zatímco v červnu dosahoval PMI hodnoty 45 bodů. Nejdůležitější indikátor nejsilnější evropské ekonomiky přešel do varující červené zóny.

Dopravní telematika není izolovaným ostrovem v oblasti mobility a musí reagovat na potřeby celého systému. Aby spolupráce byla možná, je zapotřebí centrální nezávislý koordinátor mobility, který však v České republice chybí. Minulý týden na to upozornil prezident Sdružení pro dopravní telematiku Roman Srp.

5.8. – Ministr dopravy a výstavby Slovenska Arpád Érsek a státní tajemník pro dopravní politiku Ministerstva inovací a technologií Maďarska László Mosóczi na pracovním jednání hovořili o možnostech obnovení některých přímých železničních spojení mezi slovenskými a maďarskými městy. Tématem byl i stav přípravy a výstavby mostů přes Dunaj a Ipeľ. Obě strany se vzájemně informovaly i o stavu příhraničních silničních projektů.

Nejvýznamnější zdravotnická instituce světa – Světová zdravotnická organizace WHO se sídlem v Ženevě – sestavila souhrnnou zprávu o stavu silniční bezpečnosti ve světě, která hodnotí stav několika posledních let. V dnešních řádcích se zaměřím na její hlavní poznatky. Připomínám, že WHO – World Health Organisation, patřící do rodiny agentur OSN, byla založena 7. dubna 1948. Tento den se oslavuje ve světě jako Den zdraví. Členy WHO je 193 států a jejím cílem je zajistit, aby všechny země světa dosáhly v oblasti zdravotnictví co nejvyšší úrovně.

16.7. – Vývoj ekonomiky bezprostředně ovlivňuje životaschopnost dopravních, logistických i spedičních firem. Co v ekonomice v rámci Evropské unie lze do budoucna očekávat a také jaký byl vývoj v předchozím období, to přibližuje letní předpověď Evropské komise, která byla zveřejněná minulý týden.

4.7. – NÁMOŘNÍ DOPRAVA – Německá námořní plavba usiluje na své cestě do budoucnosti o hlubokou změnu struktury. „Jsme nadále v krizové ochablosti,“ řekl Alfred Hartmann, prezident Svazu německých rejdařů (VDR). Plavba však stále ještě celosvětově roste, v průměru o tři procenta ročně. Německá obchodní flotila se za posledních deset let zmenšila ze svého nejvyššího stavu s více než 3 500 loděmi na dnešních 2 300 plavidel. Počet rejdařství se snížil z více než 400 podniků na 330. Díky zlepšeným rámcovým podmínkám jiné země svá postavení vybojovaly. Na letošní Národní námořní konferenci ve Friedrichshafenu hodlají rejdaři dosáhnout, že se své konkurenci vyrovnají. Znamená to především přístup k úvěrům, kde se německé námořní banky široce odtáhly od trhu a rejdařství ještě nestačila mobilizovat vlastní prostředky. Stát by mohl podpořit nákupy nových lodí například cestou prostředků KfW (Institutu úvěrů pro rekonstrukci), občanského vlastnictví a záruk.