30. července 2009
Sídlo evropského úřadu pro dohled nad navigačním systémem Galileo (GSA) se možná rozdělí mezi více zemí, zejména administrativa a bezpečnostní středisko by nemusely být na jednom místě. Minulý týden to prohlásil vládní zmocněnec pro Galileo Karel
Dobeš. Podle jeho slov však Česká republika nadále usiluje o to, aby všechny řídicí součásti systému Galileo sídlily v Praze.
Budování systému Galileo zatím pokračuje podle předem daného plánu. Podle Karla Dobeše problém nepředstavuje výroba navigačních družic, ale jejich vynesení na orbitu, které je omezeno současnou kapacitou nosičů. Pomoc při jeho řešení se nabízí ze základny ESA v Kourou. „Pro plné spuštění provozu je potřeba nejméně 18 družic a ESA hledá v tomto okamžiku optimální řešení tohoto problému,“ uvedl Karel Dobeš. Výstavba technických kontrolních center v Německu a Itálii v podstatě skončila a střediska jsou vybavována potřebnou technologií.
Aktuální diskuse se týká nové definice struktury a funkcí úřadu pro dohled nad navigačním systémem Galileo GSA, který by měl být umístěn v Praze. Součástí tohoto úřadu je monitorovací a bezpečnostní středisko (GSMC), které by na návrh Francie a Velké Británie mělo být umístěné jinde. Návrh počítá se zřízením dvou redundantních center v Anglii a Francii, která by alternativně pracovala a školila personál. V centrech by pracovali odborníci ze zemí Evropské unie a administrativně by byla centra řízena z GSA. „Východiskem pro tento návrh je nové hodnocení bezpečnostní situace pro provoz systému Galileo a snaha Francie o jeho urychlené dokončení,“ řekl Karel Dobeš.
Šance Prahy na sídlo GSA jsou stále vysoké
Nabídka České republiky z podzimu roku 2006, aby se Praha stala sídlem řídicího centra systému Galileo, je podle Karla Dobeše stále aktuální. „Samozřejmě se budou muset akceptovat určité koncepční a vývojové změny. Na politické úrovni vycházíme stále z ujednání evropské rady z roku 2003, že nové instituce mají jít do nových zemí Evropské unie,“ připomněl vládní zmocněnec pro systém Galileo.
Z tohoto pohledu je vzhledem k členství České republiky v Evropské kosmické agentuře ESA Praha stále v roli favorita. Návrh Francie a Velké Británie by mohl znamenat pro Českou republiku jen změnu v tom, že by se snížily náklady na vybudování GSMC (Francie a Spojené království chtějí nést náklady pro vybudování středisek a podílet se dvacet let na jejich provozu). Ztrátu 20 až 30 pracovních míst v agentuře oddělením GSMC by bylo možné dál kompenzovat rozšířením budoucích kompetencí agentury.
Největším rivalem české kandidatury v boji o sídlo GSA je zřejmě Nizozemsko, které již představilo vlastní plány, v podstatě totožné s těmi českými – tedy jedno monitorovací středisko spolu s administrativou na jednom místě. Nizozemci by museli vše postavit takříkajíc na zelené louce. O definitivním sídle GSA se podle Karla Dobeše rozhodne nejspíše příští rok.
Budování systému Galileo je také příležitostí pro některé české firmy, které se podle Karla Dobeše při dokončování projektu mohou zapojit pouze jako dodavatelé pro evropské subdodavatele. „Je to podmíněno tím, že technický koncept Galileo, který vznikal řadově před 15 lety, má dnes technologicky předurčené dodavatele, kteří s generálními dodavateli již delší dobu spolupracují. Velká šance pro Českou republiku je v sektoru
aplikací,“ řekl vládní zmocněnec. Jde například o sledování kontejnerů, mýtné systémy nebo systémy pro sledování životního prostředí a zemědělské výroby.
Z toho důvodu podporuje ministerstvo dopravy pořádání Galileo User Forum (GUF). Účelem fóra je zprostředkování výměny názorů mezi budoucími uživateli satelitní navigace, výrobci hardwaru a softwaru, institucemi a GSA. Loni na podzim proběhl první GUF na téma Satelitní navigace v železniční dopravě. Letos v polovině července se v Bruselu uskutečnil GUF na téma použití satelitní navigace v zemědělství (Agriculture GUF Workshop).
Družicový systém Galileo by měl začít plně pracovat v roce 2013. Zatím jsou na oběžné dráze pouze dva satelity, celkem jich má být třicet. Pro plné spuštění systému jich bude stačit osmnáct. „Budoucnost celé Evropy v konkurenci s Amerikou, Čínou a Ruskem záleží na třech pilířích: vlastní navigaci, pozorování země a komunikaci,“ shrnul Karel Dobeš důvody pro budování systému za 3,5 miliardy €.
Tomáš Johánek
