29. října 2004
V Dopravních novinách 42/04 jsme zveřejnili reakci ředitele společnosti Bohemia Cargo, s. r. o., Jana Kučery na článek o nákladových indexech, které pravidelně zpracovává Sdružení ČESMAD Bohemia (viz DN 39/04). Tentokrát přinášíme první část vyjádření zástupce generálního tajemníka Sdružení ČESMAD Bohemia Vojtěcha Hromíře k této problematice.
Polemika na stránky odborného tisku jistě patří. V Dopravních novinách č. 28 a 42 pan Jan Kučera (Bohemia Cargo, s. r. o.) vyslovil tvrzení, že náklady českých kamionových dopravců po vstupu do unie klesly, a poněkud zpochybnil nákladové indexy kamionových dopravců, které Sdružení ČESMAD Bohemia čtvrtletně vydává. Protože problematika nákladů je pro dopravní firmy alfou a omegou jejich podnikání, zaslouží si detailnější pohled na věc.
Nákladové indexy jsou už ze své podstaty agregovaným nástrojem a nelze podle nich kalkulovat jednu konkrétní přepravu. Jejich cílem je podávat základní informaci o trendu v odvětví, a to v horizontu a časové řadě jednotlivých čtvrtletí a několika let. Navíc neudávají absolutní výši nákladů, pouze míru změny.
Výsledný index je ovlivněn více faktory – cenou paliva, kurzem, indexem mezd, indexem spotřebitelských cen, výší úrokových měr, legislativními vlivy atd. A jestliže ukazují čtvrtletní zvýšení například o 1,2 procenta, nelze je odmítnout zjednodušenými tvrzeními, že jsou větší nádrže, méně se čeká na hranicích a neplatí se za celní ručení. Musely by být konfrontovány všechny nákladové položky a všechny faktory. Index je navíc počítán čtvrtletně a Česká republika vstoupila do Evropské unie 1. května. Tím ovšem netvrdím, že v případě nějaké konkrétní přepravy nelze při kalkulaci k úspoře dojít. Index prezentuje obecnější vývoj v širším segmentu.
Pro porozumění tomu, jak se náklady v letošním roce skutečně změnily, je nejlépe nahlédnout do jednotlivých nákladových položek s následným celkovým zhodnocením. Velmi zavádějící je odtržené sčítání plus a minus procent nebo korun při nerespektování váhy jednotlivých položek a jejich ovlivňování. Zaměřím se na srovnání nákladů mezi počátkem roku 2004 a polovinou října a proberu jednotlivé faktory.
Cena paliva
Na počátku roku byla v ČR zvýšena spotřební daň odváděná z motorové nafty o 1,80 Kč na litr. To se promítlo do cen paliva, takže byla-li cena nafty za litr bez DPH k 1. lednu 2004 celkem 17,658 Kč, pak už ve druhém tý-dnu to bylo 19,179 Kč (+8,6 %) a k datu 20. října 23,821 Kč (+34,9 %). Podobně se vyvíjela také cena nafty v zahraničí, byť bez vlivu zvýšení spotřební daně. Proveďme srovnání ve stejných obdobích a s použitím příslušných kurzů (32,40 Kč/€ – ČNB střed k 2. lednu 2004, respektive 31,49 Kč/€ – střed k 20. říjnu 2004). V Německu pak vzrostla cena nafty pro českého dopravce z 0,801 € (25,952 Kč) na 0,939 € (29,569 Kč). To představuje nárůst o 13,9 % (při platbě v € o 17,2 %). Ve Španělsku byl nárůst ještě vyšší: z 0,620 € se cena zvýšila o 23,9 % na 0,768 €, při platbě v Kč z 20,088 Kč na 24,184 Kč (o 20,4 %).
Zvýšení ceny paliva o 35 % je při její klíčové roli v celkových nákladech velmi vážné. Předpokládejme, že tahač 40tunové návěsové soupravy vykazuje průměrnou spotřebu 33 litrů na 100 kilometrů. Zvýšení ceny nafty o 6,163 Kč za litr pak znamená další prodražení každého kilometru ujetého na českou naftu o 2,03 Kč. Počkejme však s hodnocením jeho vlivu na zapojení dalších faktorů, jako je změna počtu najetých kilometrů v jednotlivých relacích v důsledku odstranění (až na výjimky) čekacích dob na hranicích nebo třeba uvolnění pravidla 200 litrů v zabudovaných nádržích.
Vojtěch Hromíř,
zástupce generálního tajemníka Sdružení ČESMAD Bohemia
(s použitím údajů euroShell CRT)
(Další část příspěvku zveřejníme v některém z příštích čísel DN)
