21. října 2004
V období od května do srpna byl nad oblastí střední Evropy (ČR, SR, Rakouska, Maďarska, Slovinska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny a severovýchodní Itálie) zaznamenán vysoký nárůst zpoždění leteckých linek zaviněný vysokou hustotou leteckého provozu. Celková délka zpoždění vzrostla oproti loňskému roku z 290 tisíc na více než 700 tisíc minut. Za celý letošní rok by celková délka zpoždění způsobeného limitovanou kapacitou řízení letového provozu ve středoevropských zemích mohla dosáhnout až jednoho milionu minut, uvedl minulý týden s odvoláním na poslední údaje Evropské organizace pro bezpečnost a řízení letového provozu Eurocontrol zástupce organizace pro Českou republiku Jan Klas.
V září zaznamenaly letecké společnosti meziroční nárůst délky zpoždění linek vedoucích nad Českou republikou o 157 procent. Obdobně – o 171 procent – se podle Jana Klase zvýšil i celkový počet zpožděných letů (celkem jich bylo 92), zatímco letecká doprava nad ČR vzrostla v úhrnu jen o 23 procent. Průměrná doba zpoždění na jeden zpožděný let nad územím České republiky se tak přiblížila čtvrthodině.
Průměrná doba zpoždění na každý let nad Českou republikou se po-dle údajů Eurocontrol v období od května do srpna pohybovala kolem 1,2 minuty. Tato hodnota je podle Jana Klase jednou z nejvyšších na celém evropském kontinentu, což rovněž dokazuje jak potřebu rychlého posílení kapacit lokálního řízení letového provozu, tak nezbytnost zásadní kvalitativní změny managementu letecké dopravy nad celým regionem střední Evropy.
Podle monitorovací studie Eurocontrol dnes Česká republika patří z hlediska využitelných kapacit managementu letecké dopravy mezi „nejužší hrdla“ v Evropě. Podle prognóz, které jsou součástí studie, se do roku 2008 požadavky na kapacity řízení letového provozu nad Českou republikou zvýší až o polovinu; do roku 2015 by se pak mohly zvýšit dokonce dvojnásobně. Vzhledem k tomu, že Česká republika vykazuje v rámci střední Evropy nejvyšší dynamiku růstu intenzity letecké dopravy – ročně více než 30 procent – nelze vyloučit, že by nároky na kapacity řízení letového provozu mohly být ještě vyšší.
Nově budované kapacity lokálního centra Řízení letového provozu ČR v Jenči u Prahy tak budou podle názoru Jana Klase i v budoucnu vytíženy rostoucím provozem v nižších letových hladinách. Obdobně alarmující jsou vyhlídky pro celou oblast střední Evropy, kde nestačí kapacity v dalších nejméně čtyřech státech. Nedojde-li ke skokovému navýšení kapacit, mohla by být v roce 2008 zpoždění způsobená hustotou leteckého provozu v porovnání s rokem 2003 osminásobná a v roce 2015 již více než desetinásobná. Opožděn by mohl být až každý druhý let, a to průměrně až o 40 minut, uvedl Jan Klas. To bude znamenat enormní zátěž i pro letecké dopravce – náklady na jednu minutu zpoždění se dnes pro letecké společnosti uvádějí ve výši 62 €.
Jednotné řízení z Vídně
Napjatou situaci podle Jana Klase vyřeší až doplnění dalšího modulu řízení letového provozu nad střední Evropou – centrální řízení letového provozu v letových hladinách nad 28 500 stop. Dohoda o zřízení cen-tra CEATS, jejímž signatářem je i Česká republika, začala platit v polovině září, kdy ji jako pátá z osmi členských zemí ratifikovala Bosna a Hercegovina.
Projekt CEATS, který uskutečňuje právě Eurocontrol, je součástí projektu Evropské unie Jednotné evropské nebe (European Single Sky). Česká republika je na oficiální státní úrovni jedním ze signatářů dohody a Praha je sídlem Strategické a plánovací sekce projektu CEATS. Vlastní Centrum pro jednotné řízení leteckého provozu, které bude z jednoho místa řídit letecký provoz v nejvyšší letové hladině nad celým územím všech osmi států, by mělo nejpozději v roce 2009 vzniknout ve Vídni. Zaměstnanci vídeňského střediska budou proporčně složeni z letových dispečerů – zástupců jednotlivých signatářských států.
Realizace projektu by měla podle Jana Klase přispět především k výraznému zvýšení propustnosti vzdušného prostoru nad střední Evropou a bezpečnosti, snížení zpoždění a tím i nákladů. Rakouský národní dopravce – Austrian Airlines – například díky realizaci projektu CEATS očekává pokles provozních nákladů až o dvacet procent. Otevření centra současně výrazně odlehčí přetíženým kapacitám (technickým a personálním) lokálních řízení letového provozu, jejichž úkolem do budoucna bude řízení letového provozu v nižších letových hladinách a při přiblížení na jednotlivá letiště v členských zemích.
Dalším krokem k realizaci projektu by měl být podpis dohody o zahájení výstavby centra, na němž se listopadu ve Vídni setkají ministři dopravy členských zemí projektu.
Proti záměru se staví státní podnik Řízení letového provozu, který považuje smlouvu vzniklou v jiných historických souvislostech za zastaralou. Ředitel ŘLP ČR Petr Materna již dříve uvedl, že hodlá iniciovat revizi mezistátní smlouvy o vzniku CEATS.
(spa)
Eurocontrol si od ustavení středoevropského centra řízení letového provozu slibuje:
l Centralizované řízení letového provozu, které umožní přelet letadel nad střední Evropou optimální trasou (kratší a nákladově efektivnější).
l Řízení letového provozu nad celou oblastí z jednoho místa, díky němuž se udrží vysoká úroveň bezpečnosti i při dalším růstu letecké dopravy. Omezí také rizika spojená s nedorozuměním mezi řídícími letového provozu a posádkou letadla při přeletu z jedné oblasti do druhé.
l Snížení zpoždění letů, tedy i výrazný pokles nákladů pro letecké společnosti a vyšší garanci včasnosti spoje pro cestujícího.
l Odstranění neefektivních „vzdušných národních hranic“ (na zemi již mizících) mezi jednotlivými územími malých národních států ve střední Evropě. Let nad celou oblastí bude řízen z jednoho centra.
