​Na Letiště Praha z Hlavního nádraží za 9 minut, ukazuje návrh Institutu Puls

​Na Letiště Praha z Hlavního nádraží za 9 minut, ukazuje návrh Institutu Puls

25.7. - Nový návrh Institutu pro udržitelnou infrastrukturu Puls ukazuje, že kromě stávající plánované dráhy na letiště Václava Havla Praha by bylo vhodné postavit i druhou dráhu, jež by letiště napojila přímo na vysokorychlostní spoje, které končí v Praze. Ambiciózní plán nyní existuje ve formě studie a je založený v první řadě na tunelu, díky kterému vysokorychlostní vlaky zajedou na Hlavním nádraží Praha pod zem, napojí se na linky metra A a B v zastávce Můstek a dojedou až do podzemní stanice pod terminálem 1. To vše za 9 minut. Následně bude trať pokračovat směrem na Kladno a Karlovy Vary, bude tedy využitelná nejen pro návštěvníky letiště.

Tento návrh napojení na vysokorychlostní vlaky je důležitý hned z několika důvodů. V první řadě reaguje na ambice Česka zavést vysokorychlostní tratě a zároveň na povinnosti vyplývající z Evropských direktiv, které dávají za povinnost Česku napojit právě Letiště Václava Havla do roku 2040 na vysokorychlostní trať a letiště v Brně a Ostravě napojit do roku 2050 (nařízení Evropského parlamentu a Evropské rady 2024/1679). Cesta například z Ústí n. Labem na Letiště Václava Havla by tak byla 40 minut a jasně by konkurovala cestě autem. “Pokud Česko chce prosperovat, musí být připravené na supermobilní lidi. Jsou to ti, kteří šéfují firmám a velkým mezinárodním institucím. Pokud dáte supermobilním lidem důvod bydlet v Česku, budou mít v Česku daňový domicil i významné firmy a budou přinášet státu finance. A stejně tak i s mezinárodními institucemi - ty zase budou Česku přinášet prestiž a vliv v Evropě,” přibližuje přínosy spoluzakladatel Institutu Puls Martin Hausenblas.

Díky napojení na vysokorychlostní tratě se tak rozšíří spádovost LVH až o Drážďany, Ostravu nebo Linec. Odhadované investiční náklady na takovýto spoj jsou 70 miliard Kč, výstavba by ale v tomto případě byla naprosto ideálním příkladem projektu PPP, kdy soukromí investor stavbu částečně zaplatí ale zároveň z ní pak inkasuje příjmy. Letiště Václava Havla díky napojení na vysokorychlostní tratě získá potenciál až 35 milionů cestujících ročně. Při předpokladu, že ji budou z 60 % využívat cestující na letiště a ceně za jízdenku zhruba 430 Kč (pracovníci letiště a případně obyvatelé Kladna, Prahy ad. budou poplatku zbaveni nebo jim bude snížen) by pak Letištní expres přinášel tržby ve výši 9 miliard ročně. I při pesimistickém scénáři “pouhých” 19 milionů cestujících ročně by Letištní expres generoval tržby ve výši okolo 4,9 miliardy ročně a návratnost celé stavby, se tak pohybuje mezi 8 a 14 lety.

“Postavit alternativní průjezd vlaků pod Prahou formou tunelu má ale ještě jednu zásadní vlastnost. Česko je v rámci NATO transportní logistickou zemí a vojenští analytici se dlouhodobě obávají toho, že nemáme dostatečně robustní silniční síť na přesun velkého počtu personálu a techniky. Samozřejmě by bylo ideální vojenské transporty realizovat přes železnici, ale Praha je v tomto pohledu rizikovým místem, kde stačí jeden úder a ten paralyzuje celou železniční síť. Tunelová doprava, jak ji řeší Letištní expres pod Prahou, by se pak mohla stát záložní dopravní cestou. Z letiště pak může pokračovat záložní trasa směrem na Karlovy vary a dále do Německa,” doplňuje Martin Hausenblas.

Kompletní studii Letištního expresu Praha najdete ke stažení na www.pulse.institute společně s jednotlivými výkresy. Zakreslení napojení vysokorychlostních tratí na letiště v Pardubicích, Brně a Ostravě je pak součástí dříve vydané studie Superkonektor.

O Institutu pro udržitelnou infrastrukturu Puls

Posláním Institutu Puls je prosazovat v Česku a Evropě realizaci vize evropské dopravní, energetické a datové křižovatky v Česku, které má pro toto řešení ideální polohu. Cílem je snížit environmentální a zdravotní zátěž dopravy, narovnat rozdíly mezi regiony a přispívat k evropské kohezi, snížit ceny silové elektřiny a integrovat středoevropský energetický trh a vytvořit v Česku centrum zálohování a zpracování dat pro celou Evropu.

Institut Puls založili podnikatel a filantrop Martin Hausenblas, diplomat a bývalý český ministr životního prostředí Petr Jan Kalaš a komunikační expert Adam Ondráček. Je apolitický a nezávisle financovaný příspěvky od podnikatelů Martina Hausenblase a Martina Vohánky.

(red)

Ilustrační foto: LAN

spinner