Vnitrozemská plavba

ZLÍN (26.4.) – Kraje požadují rychlejší a efektivnější přípravu vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe. Chtějí lepší koordinaci se sousedními státy i s Evropskou unií. Koridor by měl být zahrnut do systému transevropských dopravních koridorů TEN-T. Informoval o tom předseda Rady Asociace krajů České republiky, jihomoravský hejtman Michal Hašek.

PRAHA (23.4.) – Přibližně do roku 2025 by měly výletní lodě doplout z Hamburku přes Prahu až do Českých Budějovic. Předpokládá to rozsáhlý projekt výstavby vodních zdvihadel a rekonstrukcí stávajících plavebních komor, který prezentovalo Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC) v rámci výstavy Lodě na vodě.

PRAHA/BRUSEL (21.4.) – Evropský svaz rejdařů, jehož prezidentem je momentálně provozní ředitel společnosti ČSPL Lubomír Fojtů, vyzvalo na svém každoročním semináři v Bruselu evropského komisaře pro dopravu Siima Kallase k vytvoření náležitých rámcových politických podmínek a k vymezení přinejmenším 20 procent z rozpočtu TEN-T a CEF pro vnitrozemskou vodní dopravu za účelem vytvoření dlouhodobě udržitelného rozvoje dopravy v nadcházejících letech.

Ředitelství vodních cest do podzimu vypracuje studii proveditelnosti vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe (D-O-L), který chce zahrnout mezi transevropské dopravní koridory TEN-T. Minulý týden to uvedl Jan Skalický, který je pověřen řízením Ředitelství vodních cest. Ředitelství o výstavbu 300 kilometrů dlouhé vodní cesty usiluje dlouhou dobu. V současnosti chce využít podporu, kterou projektu dal prezident Miloš Zeman. „Naší prioritou v současnosti je, aby byl D-O-L co nejdříve zařazen v rámci revize do sítě TEN-T,“ uvedl Jan Skalický.

PRAHA (26.3.) – Přeshraniční vodní nákladní doprava je dlouhodobě devastována nedobudováním infrastruktury na labské vodní cestě. Kritická situace provozovatelů vodní nákladní dopravy je způsobena nevyhovujícími plavebními podmínkami v úseku státní hranice se SRN – Střekovská zdrž. Rejdaři volají po ukončení diskriminace vodní dopravy v České republice.

Tři ze čtyř rakouských dunajských přístavů loni zaznamenaly další pokles objemu překladu; Vídeň, Kremže (Krems) a Ennshafen se v loňském roce potýkaly s propadem od 2,5 do 15,0 procenta. Pouze přístav v Linci dokázal objem zboží navýšit – meziročně zhruba o pět procent. Za největší problém, který jim brání rozšiřovat aktivity, považují rejdaři nedostatečnou údržbu a výstavbu řady vodních děl na maďarském a bulharském úseku Dunaje.

PRAHA (27.2.) – Modernizace dálnice D1 se opět komplikuje. Neúspěšné stavební společnosti Eurovia a Habau CZ totiž napadly výsledky tendrů, ve kterých zvítězily sdružení společností Colas CZ a Porr a konsorcium OHL ŽS s Alpine Bau. Informovalo o tom Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

HAMBURK (25.1.) – Labská vodní cesta skrývá velký potenciál odlehčení pro silnice, železnici a životní prostředí. Aby v dopravním řetězci, u přepravců a spedic, mohl být zaveden a posílen význam říční nákladní lodi jako ekologického a hospodárného dopravního prostředku, budou však potřeba ještě mnohá zlepšení rámcových podmínek.

PŘELOUČ (22.1.) – Městský úřad v Přelouči zveřejnil odvolání Dětí země a Přátel Slavíkových ostrovů proti územnímu rozhodnutí, které k projektu Plavební stupeň Přelouč II úřad vydal na konci loňského roku. Ani po deseti letech tak není v otázce splavnění Labe do Pardubic definitivně rozhodnuto.

PRAHA (10.1.) – Každoročně stoupající oblibu soukromých lodí a člunů u nás potvrzují čerstvé údaje z evidence plavebního rejstříku. Za loňský rok přibylo 600 registrovaných malých plavidel, což je o 27 více než za rok 2011. „V tomto ohledu tak kopírujeme trend západních zemí, kde má vnitrozemská plavba dlouhodobě rostoucí tendenci,“ upozornil Jan Skalický, pověřený řízením Ředitelství vodních cest ČR.