3.6. - Maďarská nízkonákladová letecká společnost Wizz Air se v uplynulém finančním roce kvůli negativním dopadům pandemie propadla do ztráty 576 milionů EUR (téměř 15 miliard Kč). Navíc nevylučuje, že bude ztrátová i v nynějším finančním roce, uvedla ve své výsledkové zprávě. Její šéf také kritizoval postup Evropské unie vůči přeletům nad Běloruskem v souvislosti s nedávným incidentem. V předchozím finančním roce měla firma zisk 281 milionů EUR.
Letecká doprava
2.6. - Nové berlínské letiště Willyho Brandta vykázalo v květnu nárůst počtu cestujících o 100 000 proti dubnu, celkem letiště za uplynulý měsíc odbavilo 362 000 pasažérů. Šéf letiště Engelbert Lütke Daldrup to dnes označil za známku postupného obnovování letecké dopravy, na kterou výrazně dopadla pandemie nemoci covid-19.
1.6. - Letecký provoz dál posiluje, během června budou letecké spoje z pražského letiště létat do více než 70 destinací. Velké oživení dopravy plánují například Ryanair nebo Smartwings, lety z Prahy obnoví i Iberia, Eurowings a Wizz Air. Dnes o tom informovalo Letiště Praha. Nabídka destinací se proti začátku května zvýší až dvojnásobně.
1.6 – Letecké společnosti ČSA a Smartwings si mohou společně odmazat část vzájemných dluhů. U každého jde o pohledávky za téměř 72 milionů korun. Jako předběžné opatření to v rámci insolvenčního řízení s ČSA nařídil Městský soud v Praze. Vyplývá to z insolvenčního rejstříku. Smartwings a ČSA jsou součástí letecké skupiny Smartwings Group.
31.5. – Londýnské letiště Heathrow, které bylo otevřeno 31. května 1946, bylo mnoho let nejrušnějším vzdušným přístavem v Evropě. Loni o tuto pozici letiště, které v posledních letech odbavovalo 75 až 80 milionů cestujících ročně, přišlo. Vinou omezení v důsledku pandemie koronaviru ho předstihlo pařížské letiště Charlese de Gaulla. Loni londýnským letištěm prošlo zhruba 22 milionu cestujících, což je o 73 procent méně než o rok dříve. O 28 procent poklesla i nákladní doprava a o téměř 60 procent pohyby letadel.
30.5. – Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell se obává možné eskalace sporu okolo běloruského vzdušného prostoru, do něhož se ve čtvrtek vložila Moskva. Borrell prohlásil, že ruské rozhodnutí neumožnit přistát některým aerolinkám v Moskvě způsobilo na unijní straně velké komplikace. Ruská prezidentská kancelář podle agentury TASS ale uvedla, že nevidí důvod pro vznik nových problémů ve vztahu Ruska a Evropské unie.
30.5. – Americký výrobce letecké techniky Boeing zastavil dodávky svých letadel 787 Dreamliner. S odvoláním na informované zdroje to uvedl ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Americký Federální úřad pro letectví (FAA) si podle nich vyžádal více informací o tom, jak se chce výrobce vypořádat s dříve zjištěnými nedostatky v kvalitě.
30.5. – Maďarská vláda chce získat většinový podíl v mezinárodním letišti v Budapešti. Napsal to provládní deník Magyar Nemzet, který se odvolává na zdroje z odvětví. Kanadští a singapurští majitelé hlavního leteckého uzlu v zemi ale zájem o prodej svých podílů zatím neprojevili.
29.5. – Letecká společnost Smartwings podala u insolvenčního soudu návrh na soudní reorganizaci své dceřiné firmy ČSA. Smartwings, které v rámci insolvence vystupují jako jeden z velkých věřitelů, tím chtějí předejít situaci, při které by ČSA přišly o právo vytvořit vlastní restrukturalizační plán. Vyplývá to z insolvenčního rejstříku. ČSA jsou v úpadku od března. O osudu firmy rozhodne červnová schůze věřitelů.
26.5. – Evropská organizace pro bezpečnost řízení letového provozu Eurocontrol včera uvedla, že běloruský vzdušný prostor denně využívá zhruba 100 letů, které provozují aerolinie unijních zemí a Británie. Dopravcům, kteří se chtějí vyhnout běloruskému nebi, doporučila trasu přes Pobaltí. Po nedělním nuceném přistání civilního letadla v Minsku, po němž místní úřady zadržely opozičního novináře, se už několik evropských leteckých společností rozhodlo vzdušný prostor kontrolovaný Minskem nevyužívat. Pro Minsk to znamená milionové ztráty na tranzitních poplatcích.
