2. května 2003
Železnici se stále nepodařilo dostatečně prolomit národní hranice. Napomoci by tomu mohl projekt UIC „Action Border Crossing“ (ABC), jehož cílem je zjednodušení technických a administrativních procedur na hranicích a který by měl již v dohledné době přinést první pozitivní výsledky. Na dubnové tiskové konferenci Mezinárodní železniční unie UIC v Paříži to prohlásil prezident UIC a předseda představenstva Švýcarských spolkových drah SBB Benedikt Weibel. Současně vyslovil přesvědčení, že železniční doprava bude moci získat větší podíl na trhu jen v případě, že železniční společnosti výrazně zintenzivní svou mezinárodní spolupráci. Benedikt Weibel na tiskové konferenci dále zhodnotil současný stav evropské železnice a předložil výhledy do budoucna. Své názory a představy shrnul do deseti bodů.
- V Evropě bude nutné zajistit trvalý rozvoj mobility. Liberalizace, globalizace, dělba práce, zkracování pracovní doby a v neposlední řadě i rozšíření Evropské unie jsou nejnovější trendy, které mobilitu podstatně zvýší a jejichž důsledkem bude překonání současných státních hranic.
- Nákladní i osobní doprava se stále více uskutečňuje na mezinárodní úrovni. Ekonomické subjekty neustále hledají nejpříznivější a nejproduktivnější místa pro své aktivity. V celosvětové výměně zboží hrají hranice stále menší úlohu. V oblasti osobní dopravy se již podařilo dosáhnout úspěchu, a to například při dopravě na střední vzdálenosti (například vysokorychlostními vlaky TGV), v níž dosud dominovala letecká doprava. Železnice může do budoucna těžit z přehuštěného provozu na silnicích a dálnicích.
- Trh dokáže ocenit nové nabídky. Především vysokorychlostní osobní vlaky ve Španělsku, Itálii, Francii a Německu se dokázaly úspěšně prosadit díky zvýšení kvality i frekvence spojů v aglomeracích.
- Největší výhodou, kterou může železnice uplatnit vůči ostatním odvětvím dopravy, je možnost detailního plánování produktů. Spolehlivost, přesnost a bezpečnost jsou znaky kvality, na kterých může železnice stavět v době, kdy jsou silnice a letecké trasy přeplněné.
- Slabinou železnice je neschopnost tyto přednosti prosadit v mezinárodním provozu. Technická, personální a dopravně-politická interoperabilita se prosazuje jen zvolna a vede spíše ke ztrátě pozic na trhu.
- Postupné otevírání nákladních sítí pro intermodální dopravu se pozitivně odrazilo v kvalitě služeb poskytovaných na železnici. „Open Access“ podle prvního a druhého železničního balíčku dopravcům umožnil, aby kontrolovali celý proces přepravy a nabízeli zákazníkům služby „z jedné ruky“.
- Nabídka každého dopravce je přímo závislá na tom, co nabízí infrastruktura. Má sice možnost volného pohybu v rámci kapacit dané sítě, přesto existuje mnoho faktorů (např. technický stav sítě, výluky tratí), které vůbec ovlivnit nemůže.
- Klíčovou podmínkou radikálního zvýšení kvality na velkých evropských nákladních koridorech je spolupráce všech zainteresovaných provozovatelů infrastruktury. Bez nadsázky platí, že každý dopravní řetězec je jen tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek.
- Značné potíže způsobuje rozdílnost technických systémů. Interoperabilita železničních systémů je proto jedním z nejdůležitějších cílů Evropské unie a UIC. Nejprve však bude nutné překonat důsledky více než 150 let, během nichž se železniční doprava na evropském kontinentu rozvíjela převážně uvnitř státních hranic nebo regionů.
- UIC se profiluje jako organizace důsledně hájící zájmy železnice. Dříve působila jako sdružení státních drah, nyní se však snaží být odrazem sjednoceného evropského železničního trhu. Členy unie jsou například i integrované podniky, dopravci či provozovatelé infrastruktury. Na této platformě je proto také třeba usilovat o dohodu o tak
zásadních strategických otázkách, jakými jsou zavedení společného plně kompatibilního drážního kontrolního a řídicího systému ECTS nebo radiokomunikačního digitálního systému GSM-R, řekl Benedikt Weibel. A