6. října 2005
Ústřední automotoklub České republiky ÚAMK provozuje v rámci svých služeb motoristům moderní systém dopravního zpravodajství. O této službě i dalších aspektech předávání aktuálních informací jsme hovořili s prezidentem ÚAMK JUDr. Oldřichem Vaníčkem.
„Proč se získáváním a přenosem dopravních informací zabývá právě automobilový klub?“ „Motoristické organizace, které řeší pomoc řidičům v okamžiku jejich imobility, se na rozdíl od asistenčních firem, jejichž jediným cílem je technická pomoc při zpojízdnění vozidla (a logicky naplnění jejich záměru, tedy dosažení zisku), zaměřují i na další oblasti, které jsou neziskové, ba výrazně ztrátové. A velmi důležitá je právě oblast informací – turistických, a především dopravních. Mnoho států tuto agendu plně přenáší na automobilové kluby a odměňuje se jim za to jasnou a kvantifikovatelnou formou – například jiným zdaněním nebo přenesením specifických činností (například v oblasti agend dovozů ojetých automobilů, STK, autoškolství apod.), které umožňují vytváření finančních zdrojů pro tyto ztrátové, ale společensky nesmírně potřebné aktivity. Rozvinutý systém dopravního zpravodajství existuje kromě Německa například i v Rakousku, Slovinsku, Chorvatsku, Nizozemsku, Velké Británii a v mnoha dalších zemích, kde je tato agenda logicky svěřena automobilovému klubu. ÚAMK má úzkou vazbu na německý klub ADAC, který má dnes téměř 15 milionů členů, což se blíží 20 procentům populace Německa. A právě v oblasti dopravních informací se ADAC dlouhodobě angažuje. Ve spolupráci s německou policií provozuje softwarový systém VIA (Verkehrsinformationen in ADAC), který byl s německou precizností po patnáct let vyvíjen a provozován k naprosté dokonalosti. ÚAMK jej ve spolupráci s ADAC přepracoval do češtiny a de facto dva roky je již v České republice k využití. Opakovaně jsme jej bezplatně (přestože nás stál kolem deseti milionů) nabízeli ministerstvům dopravy, vnitra a informatiky a je pro mě zdrcující, že možná okamžitá pomoc při řešení kritických dynamických situací na silnicích je ze strany státu přehlížena.“
„Můžete systém nějak přiblížit?“ „Tento softwarový systém je úžasný v tom, že dopravní informace z různých zdrojů se scházejí v jednom softwarovém prostředí, ve kterém se zpracovávají a automaticky distribuují. Jeho tvůrci vyšli z praxe v Německu, kde se prokázalo, že sběr informací pouze od policie je nedostatečný. Proč? Nikdy nemůže pokrýt celé teritorium a i při stoprocentním nasazení všech policistů nemohou být okamžitě na místě vzniklé dopravní události – vždyť i policie se na toto místo dostavuje na základě informace volané motoristy či občany. Proto již před více než deseti lety byla v Německu vytvořena armáda dobrovolných dopravních zpravodajů, kteří na zelené číslo ADAC nahlašují své poznatky o dopravních nehodách – a je neuvěřitelné, jak efektivně tento systém funguje. V současné době má ADAC k dispozici více než sto tisíc dopravních zpravodajů. To mu zaručuje, že informace jsou skutečně celoplošné, naprosto aktuální a rychle dosažitelné, neboť řidič, který míjí nehodu či jinou dopravní situaci, která omezuje provoz, o ní může okamžitě mobilním telefonem informovat. Je pravda, že takováto hlášení (i několikanásobná) přicházejí do minuty od vzniku události. Role a funkce důležitého segmentu systému VIA, konfliktního manažera, spočívá v tom, že vyhodnocuje nejpravděpodobnější z několika hlášení o stejné události na základě patnáctileté statistiky zpracovávaných typů situací. Další z předností systému je skutečnost, že disponuje databází dopravních zpravodajů – informace o zpravodaji není zapisována do databáze textově, ale je do ní překlápěna automaticky. Řidič po telefonu pouze sdělí své jméno, které potvrdí přiděleným číslem, takže operátor ADAC pozná, že se jedná o osobu oprávněnou a nějakým způsobem kvalifikovanou. Celý následný zápis informace probíhá v mezinárodních standardech výběrem z předdefinovaných polí, dispečer pouze kliká po piktogramech a vybírá v číselnících, pomocí nichž může složit informaci o nahlášené události do 150 tisíc různých kombinací. Pouze dvě procenta událostí jsou tak specifická, že je třeba zapsat je manuálně. Ve standardizované podobě jsou tyto zprávy následně předávány sdělovacím prostředkům – ADAC má ve své budově dokonce rozhlasové a televizní studio – a většina médií jeho informace odebírá.“
„Jak jsou motoristé s informacemi konkrétně seznamováni?“ „Podstatnou součástí softwaru je hlasový výstup pro uživatele. Budeme-li chtít přes naše číslo dopravních informací 1230 plně pokrýt požadavky motoristické veřejnosti, může dojít k situaci, že souběžně budou volat i desítky lidí. Jako první v České republice jsme si proto pořídili novou IP technologii a vybudovali supermoderní call centrum, které umožňuje souběžný přístup 160 volajících motoristů. To, jak je důležité mít dobrou technologii a souběžný přístup pro několik desítek volajících najednou, se ukázalo v době povodní, kdy v ČR existovaly pouze dvě linky se zdvojeným vedením pro cizojazyčné zahraniční návštěvníky naší země, a to na ministerstvu zahraničních věcí. Tyto linky byly pochopitelně ihned obsazené. Díky tomu, že členové automobilových klubů (a těch je jen v Evropě 60 milionů) mají telefonní číslo ÚAMK, mohli se jejich členové obracet se žádostmi o informace přímo na nás. Když byl kontakt zveřejněn i v televizi (v anglické a německé mutaci), nastal neuvěřitelný nápor; v té době naše počítadlo hovorů ukazovalo více než deset tisíc hovorů denně. To je množství, které je lidskou silou skutečně nezvládnutelné, a musí proto nastoupit kosmická technologie umožňující současný přístup desítek motoristů, s možností automatizované odpovědi, což je součást vývojových aplikací a jedním z cílů pro příští rok. Systém funguje tak, že automaticky vyčlení z databázového prostředí VIA potřebnou dopravní informaci, spáruje ji s hlasovým souborem a sdělí ji v podobě příjemného ženského nebo mužského hlasu motoristovi. Velmi mě mrzí, že nadstandardní software VIA spí a je dnes používán pouze pro část našich motoristů, členů ÚAMK, kteří o tomto systému vědí a kteří ho skutečně masivně využívají. Náklady na systém, především personální, jsou obrovské – čím více lidí nás volá, tím jsou samozřejmě vyšší. Byli bychom rádi, kdyby stát (neočekáváme oslavné fanfáry) alespoň vnímal, co v této oblasti vykonáváme. ÚAMK celý systém buduje proto, že chce, aby sloužil všem lidem, kteří jej potřebují. V ČR neexistuje jiné řešení, které by bylo vyvinuto na základě desítek let zkušeností a bylo odzkoušeno v zemi, kde je četnost informací rovna minimálně desetinásobku ČR. ÚAMK nabízel a nabízí využití systému v co možná nejširším okruhu, a to s důrazem na kombinaci softwarového řešení VIA a jednoho z nejmodernějších call center v ČR. Velmi nás mrzí pasivní role státních institucí ve vztahu k informování motoristů a aktuální dynamické situaci na pozemních komunikacích. Domnívám se, že mobilní telefon je hlavním prostředkem pro zprostředkování takovéto informace a nedocenění role call centra je závažnou chybou i ve schváleném projektu Jednotných dopravních informací.“
„Jakým způsobem získáváte potřebné informace?“ „ÚAMK je jediný subjekt v ČR, který je zapojen do mezinárodního systému výměny dopravních a turistických informací. Je to neviditelná, ale velice náročná práce, která zaměstnává řadu lidí. Existuje také mezinárodní systém ERIC (jedná se rovněž o softwarový balík), který umožňuje okamžitou výměnu dopravních informací z celé Evropy se 120sekundovým updatem. Díky tomuto systému jsme schopni si na obrazovce počítače ‚vyzoomovat‘ například dopravní situaci ve Vídni, a to až do postavení vozidel. K dispozici je i popis události a komentář řešení pro motoristu, a to včetně doby čekání v určité kongesci a nabídky objízdných tras. Jedná se o fantastický systém – čeští motoristé, kteří stojí v zácpě třeba v Německu, nám volají do ČR a my jsme schopni jim okamžitě sdělit potřebné informace: například odhad, jak dlouho budou čekat nebo jak mohou dané místo objet. Samozřejmě, že to vyžaduje tým lidí, kteří na této problematice pracují. Možnost obsloužit větší počet motoristů je podmíněna zapojením dalších pracovníků. V Německu, které má dnes zhruba 86 milionů obyvatel, zajišťuje obsluhu systému v jedné směně zhruba čtyřicet pracovníků. My máme v jedné směně tři až čtyři pracovníky. Kromě nich jsou k dispozici všichni ostatní dispečeři ÚAMK (více než 25 ve směně), kteří, pokud v telefonní frontě čekají další motoristé, jsou schopni tuto informaci také poskytnout. Přesto stávající počet nestačí – jestliže podle pracovněprávní legislativy je na jedno pracovní místo v nonstop provozu zapotřebí 5,5 pracovníka, potom lze vypočítat, jaká je současná kapacita ÚAMK a jakou bychom v budoucnu potřebovali. Je třeba změnit přístup k informacím a vnímat, že je nutné umožnit ÚAMK rozvoj této nekomerční služby, která motoristům již léta slouží a jejíž budoucí rámec je pasivním přístupem ohrožen. ÚAMK je schopen definovat potřeby pro rozvoj této služby, nicméně nelze trvale předpokládat stoprocentní úhradu všech spojených nákladů (provozní personál, investice do techniky a technologie, náklady na hovorné apod.). V této věci dlouhodobě jednáme se státní sférou a velice nás mrzí pojetí tzv. Jednotného systému dopravních informací, který podle mého názoru řeší za nemalých finančních prostředků především a pouze systematiku sběru informací ve státní sféře.“
„V červenci zahájilo zkušební provoz Dopravní informační centrum Praha. Operátory pro obsluhu pracoviště zajišťuje ÚAMK…“ „Jedná se o pracoviště magistrátu, které má zlepšit dopravní informovanost v regionu Praha. Naši pracovníci v nonstop provozu přijímají a zpracovávají informace o situaci v Praze a aplikují je do informačního systému, který má řadu výstupů. Jedním z nich jsou například proměnné informační tabule, kde může být zobrazena buď standardní automatická informace s údaji o dni, datu, času či teplotě, anebo manuálně zadána informace například typu ‚Pozor, v odstavném pruhu stojí zaparkovaný kamion‘. Pracoviště pracuje do konce roku 2005 ve zkušebním provozu a ÚAMK se navzdory své pozici v roli tzv. operátorů maximálně snaží díky svým zkušenostem v oblasti dopravní telematiky přispět k dosažení potřebné kvality a výslednosti systému.“ Milan Frydrysek
