13. května 2004
Nový cargo terminál s roční kapacitou 60 tisíc tun zboží, který ČSA Cargo na pražském letišti vybudovalo nákladem téměř 750 milionů Kč, slouží již více než čtvrt roku. O tom, jaké s ním má ČSA Cargo i jeho zákazníci zkušenosti, o vstupu země do Evropské unie a o novinkách letního letového řádu jsme hovořili s ředitelem společnosti ing. Kamilem Slavíkem.
„Jakých výsledků v přepravě zboží a handlingu jste dosáhli v prvních měsících roku?“
„V přepravě jsme za první čtvrtletí dosáhli meziročního nárůstu o 21 procent, v handlingu pak o 16 procent. Pravděpodobně v souvislosti se vstupem země do Evropské unie se přitom dynamika růstu průběžně zvyšovala. Naštěstí nám moderní technologie pro manipulaci a handling v novém terminálu pomáhají, abychom takový nárůst zvládali zatím bez nových pracovníků.“
„Jak terminál hodnotí vaši zákazníci a partneři?“
„Pro zákazníky představuje jednoznačně přínos z hlediska kvality, a hlavně rychlosti odbavení a tomu odpovídá i jejich velmi pozitivní odezva. První uznání jsme ovšem sklidili na setkání nejvyšších představitelů aliance Sky-Team Cargo za to, jak jsme po hektické inventarizaci všeho majetku a víkendovém stěhování zvládli odbavit první nákladní jumbo 747 naložené zbožím z Hongkongu. Našim partnerům – spedičním společnostem, DHL i České poště, které zde sídlí – a také nám terminál navíc nabízí velmi dobré zázemí včetně špič-kového zákaznického centra a kvalitně vybavené prezentační místnosti a v neposlední řadě také třeba společného stravovacího komplexu.“
„Jak je terminál po čtyřech měsících provozu vytížen?“
„Koncepce terminálu je modulární. V první fázi je dimenzován na celkovou kapacitu 60 tisíc tun a ta je zatím využita zhruba z padesáti procent. Naším cílem ovšem je, aby byl terminál maximálně průchodný a zboží se v něm zdržovalo co nejméně. Z tohoto hlediska velmi oceňujeme zejména výrazné zvýšení produktivity při odbavování leteckých palet a kontejnerů z tzv. wide body letadel, ale i speciálních kamionů s válečkovými drahami.“
„Návratnost investice byla spočítána na šest a půl roku: nasvědčuje dosavadní provoz tomu, že se termín podaří splnit?“
„Vypracovali jsme několik scénářů návratnosti. Bude-li nárůst pokračovat tímto tempem, naplní se spíše optimističtější varianty a terminál se splatí za kratší dobu.“
„Zaznamenali jste při náběhu nějaké technické potíže?“
„Jen úplné drobnosti, které dodavatelé neprodleně odstranili, jako třeba omítky nebo označení. Základní technologické vybavení – třeba automatický zakladač leteckých palet, válečkové dráhy nebo nový rentgen – slouží k naprosté spokojenosti.“
„Dosavadní letošní výsledky podle vás již pozitivně poznamenal vstup země do Evropské unie? Jaký očekáváte další vývoj?“
„Vstup se opravdu projevil pozitivně, ale zatím nejspíš jen dočasně. S určitostí to potvrdí až konečné výsledky druhého kvartálu, ale je pravděpodobné, že v květnu již bude nárůst nižší. Na výsledcích posledních měsíců se totiž bezpochyby projevily nejasnosti kolem DPH a implementace různých nových zákonů a také otázka dovozních kvót. Mezi importéry a exportéry panovala nejistota, takže chtěli využít čas zbývající do vstupu země do Evropské unie k předzásobení. V dalších měsících by se však již vstup do Evropské unie měl projevit skutečně pozitivně – například díky očekávanému přílivu malého a středního podnikání ze sousedního Německa, který přinese poptávku po letecké přepravě hodnotných zásilek – vzorků, náhradních dílů a podobně. V souvislosti s tím lze podle mého názoru předvídat další růst, byť již ne tak dramatický jako v prvních čtyřech měsících. Zatím ovšem není jasné, jak se projeví změny ve zdanění mezinárodní letecké dopravy. Doprava mezi body v rámci EU je totiž považována za vnitrostátní a jako taková je předmětem daně z přidané hodnoty.“
„Co si slibujete od nového letního letového řádu?“
„Pozitivní přínos očekávám nejen od nových strojů, které přinesou dodatečnou kapacitu, ale i od nových atraktivních destinací na východě – Krakova, Samary, Jekatěrinburgu a Baku. Jsou součástí naší strategie ‚mostu na východ‘ a české i některé zahraniční agentury o nové produkty v tomto směru projevují živý zájem.
Vynikající z pohledu carga je i nové spojení na jižní Francii – do Marseille. Nejenže do této oblasti registrujeme slušnou poptávku, ale nové spojení nám poslouží i k tomu, abychom poprvé využili našich nových práv v Evropské unii a nabídli, zejména kurýrním službám, spojení mezi dvěma západoevropskými body – Marseille a Barcelonou.
Zásadní přínos pak bude představovat nová linka Korean Air do Soulu, protože po odchodu ČSA z Dálného východu před několika lety jsme v oblasti carga přímé napojení na tuto oblast velmi postrádali. Jsem přesvědčen o tom, že její kapacity budou plně vytíženy. Náš alian-ční partner Korean Air pro nás ze soulského letiště Incheon navíc zajišťuje i návazné spojení do celé oblasti včetně Japonska a Austrálie. Již delší dobu působíme jako jeho generální agent v ČR a SR a v některých komoditách – například v nebezpečném zboží – jsme byli velmi úspěšní, takže máme na co navazovat. Odbavování tří velkých letadel Korean Air pro nás bude představovat výzvu, i pokud jde o handling, a dá nám příležitost prokázat kvality nové technologie.
S lítostí naopak pohlížím na odklad linky společnosti Phuket Air do Bangkoku, díky níž jsme mohli mít do Asie velkokapacitním letadlem dokonce šest spojení týdně. Tento výpadek by ovšem mohly nahradit některé jiné projekty – například plánovaná spolupráce se Saudi Arabian Airlines.“
„Získali jste nové zákazníky pro handling?“
„Zatím jsme podepsali dvě nové handlingové smlouvy – se společností Korean Air, která tento týden začíná třikrát týdně létat do Prahy letadlem Airbus A 330–200 – a s thajskou společností Phuket Air. Thajci hodlali třikrát týdně létat mezi Prahou a Bangkokem. Na konci dubna ovšem bohužel oznámili, že se projekt zatím odkládá. Průběžně jednáme s celou řadou dalších významných leteckých společností, mimo jiné i z Japonska a Dálného východu. Do karet nám hraje zatraktivnění České republiky po vstupu do Evropské unie, díky němuž se střed Evropy z vnějšího pohledu posunul směrem na východ. Hlavním trumfem jsou však naše moderní technologie, úroveň služeb v novém terminálu a také jejich cena, která je nižší než v okolních zemích. Snažíme se je přesvědčit ekonomickými argumenty – při letu z Dálného východu ušetří až dvě hodiny letu, palivo a ještě na handlingových a manipulačních poplatcích. Prahu přitom mohou pro letecké zásilky využít jako distribuční bod pro pokrývání širokého území od pobaltských zemí až po západní Evropu. Přesto jednání nejsou jednoduchá a probíhají relativně dlouhou dobu.
K prezentacím využíváme také všechny oficiální konference v oboru letecké dopravy a logistiky. První byla Air Freight Asia v Bangkoku, následovalo zasedání TIACA a na konci dubna hned dvě významné konference v Praze, které nám daly příležitost delegátům terminál prezentovat na místě: Logistická konference České logistické asociace a 4th Air Cargo Economics Forum. Zejména na fóru, které v Praze uspořádala skandinávská společnost Euroavia, se sešlo mnoho lidí, kteří o leteckém zboží rozhodují. Bylo to velmi zajímavé setkání a pro nás také velmi vhodně načasované.“
„Jaké postavení má pražské letiště mezi hlavními letišti nových členských zemí z hlediska nákladní dopravy?“
„Mohu citovat údaje, které na konferenci prezentovali zástupci společnosti Cargolux. Podle nich zaujímá Česká republika mezi deseti novými členy Evropské unie z hlediska objemu odbaveného leteckého zboží jednoznačně první pozici. To je pro nás velmi potěšující, ale současně to svědčí o tom, že poměrně značný proud zboží směřuje v kamionech do jiných velkých letišť, čímž se bohužel ztrácí hlavní výhoda letecké dopravy – nejrychlejší spojení z bodu A do bodu B. Podle prognóz, které na konferenci rovněž zazněly, se roční nárůst výkonů logistických služeb, včetně letecké přepravy zboží v případě ČR, Maďarska a Polska, odhaduje na dvacet procentních bodů ročně. A konkrétně Praze všichni účastníci konference – včetně zástupců renomovaných světových konzultačních společností – připisují obrovský potenciál. Má podle nich všechny předpoklady, aby se stala významným hubem pro celý region. Již dnes totiž nárůst odbaveného zboží v Praze nemá obdoby nejen v Evropě, ale snad s výjimkou Číny ani nikde jinde na světě. O budoucnost se tedy zřejmě bát nemusíme.“
„Praha však zatím stále marně čeká na pravidelné spojení velkokapacitním nákladním letadlem.“
„Hlavní proud zahraničních investic v České republice zatím směřuje především do automobilového průmyslu a to je odvětví, které letecké přepravě není až zas tak nakloněno. V tomto směru má výhodu Maďarsko: Budapešť, i když nemá ani zdaleka odpovídající handlingové služby, díky pozoruhodnému rozvoji IT průmyslu již pravidelně obsluhují velkokapacitní nákladní letadla. I v České republice ovšem postupně zaznamenáváme nárůst poptávky ze strany výrobců výpočetní techniky a farmaceutického průmyslu, výrazně roste také objem zkazitelného zboží, třeba květin a ryb. To jsou komodity, které trvale rostou a jistě tomu tak bude i do budoucna. Dříve či později se tedy dočkáme i pravidelného spojení velkým freighterem.“
„Bude se brát ohled na potřeby nákladní dopravy i při plánovaném rozšiřování flotily letadel ČSA na střední tratě?“
„Pro nákladní dopravu bude přínosné každé nové letadlo, ať už tendr vyhraje kdokoli. Jak letadla Airbus 320 Family, tak Boeing 737 nové generace mají lepší parametry pro přepravu zboží než současné stroje. Významný přínos z hlediska kapacity bude představovat hlavně čtvrtý Airbus na dálkovou dopravu.“
Luboš Spálovský
