Dánské rejdařství A. P. Moller-Maersk na konci června oznámilo, že koupí dalších deset dalších obřích plavidel od korejské strojírenské firmy Daewoo Shipbuilding & Marine Engineering. Dále tak rozšířilo únorový kontrakt na nákup desítky obřích plavidel v hodnotě 1,9 miliardy USD (32,7 miliardy Kč). Součástí původního kontraktu je i opce na dalších deset plavidel (viz DN 11/11). Finanční rozsah nové objednávky Marek neupřesnil.
Námořní doprava
Americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Janet Napolitanová na konci června oznámila, že Spojené státy americké upouštějí od plánu na zavedení úplné kontroly kontejnerů v přístavech, z nichž připlouvá zboží do USA. „Dospěli jsme k názoru, že uplatnění požadavku na stoprocentní screening v současné době není nejlepším řešením,“ uvedla při návštěvě nizozemského přístavu Rotterdam.
Jak postupně narůstá vzájemná obchodní výměna, začínají se stále silněji projevovat slabá místa v současnosti nejčastější využívané námořní trasy mezi Čínou (a dalšími zeměmi Dálného východu) a Evropou. Vedle útoků pirátů a zneužívání průjezdnosti Suezského průplavu k politickým účelům tzv. Královskou trasu přes Malacký průliv, Indický oceán a dále přes Rudé moře a Suezský průplav do Evropy oslabuje zejména do budoucna nedostatečná kapacita Suezského průplavu. Jako její nejvhodnější alternativa se nyní vzhledem k tání arktického ledovce nabízí tzv. Severní cesta.
Slovinská vláda v polovině června schválila národní plán územního rozvoje přístavu Koper. Podle představenstva přístavní správy je plán klíčovým dokumentem pro další rozvoj přístavu a posilování jeho konkurenceschopnosti. Přístav na přípravu znaleckých posudků vynaložil kolem tří milionů € a na schválení definitivní podoby nového územního plánu čekal od roku 2006.
Polský námořní přístav Gdaňsk pokračuje v odbavování obřích kontejnerových lodí. V květnu připlulo do jeho kontejnerového terminálu DCT další velkokapacitní plavidlo – Maersk Elba s kapacitou až 13 tisíc TEU. V přístavu z ní manipulační technika vyložila 1088 TEU, kontejnery v ekvivalentu 2349 TEU naopak na její paluby naložila.
Prezident Václav Klaus se během své návštěvy Hamburku v první polovině června zapsal do Zlaté knihy města. Při své první návštěvě nejdůležitějšího „českého“ přístavu po šestnácti letech zdůraznil dobré hospodářské vztahy mezi Českou republikou a Hamburkem. „Hamburský přístav je náš přístav, dalo by se říct,“ uvedl Václav Klaus v narážce na to, že Česká republika má na základě Versailleské smlouvy z roku 1929 v přístavu pronajatu plochu o rozloze téměř 30 tisíc m2.
Výkonové ukazatele v kontejnerové námořní dopravě se rychle mění: nejsou to ani tři měsíce, co například německé rejdařství Hapag-Lloyd oznámilo „rekordní výsledek za rok 2010“. Ale už v prvním čtvrtletí současného obchodního roku utrpělo ztrátu – a velmi podobně je na tom i většina jeho konkurentů. Jedinou výjimku představuje rejdařský gigant Maersk.
Rostoucí objem překladu kontejnerizovaného zboží a stále větší lodě zvyšují nároky na výkonnost námořních přístavů. Aby mohly přístavy v sousedním Německu držet s tímto vývojem krok, budou muset během příštích deseti let zdvojnásobit kapacity překladu kontejnerů. Rázným krokem v tomto směru je ambiciózně koncipovaná hlubokovodní přístavní zóna JadeWeserPort v přístavu Wilhelmshaven.
Prvních 40 metrů betonového vlnolamu, který bude chránit novou zónu Maasvlakte 2 nizozemského přístavu Rotterdam, je od května na svém místě. V dubnu začal speciální jeřáb umísťovat první segmenty vlnolamové bariéry umístěné zhruba 50 metrů před pobřežím. Celá stavba by měla být dokončena již na počátku příštího roku (viz DN 46/08); celkem se na nové umístění před Maasvlakte 2 přesune na 20 tisíc betonových bloků ze starého vlnolamu u původní Maasvlakte.
Jubilejní, XX. ročník turnaje HAFEN HAMBURG OPEN. Za nádherného počasí se na začátku června v Praze sešli zákazníci a přátelé pražské reprezentace přístavu Hamburk, aby v přátelské atmosféře na tenisových kurtech vyřešili a prodiskutovali celou řadu skutečností, které v současné době „hýbou“ logistickou a speditérskou rodinou.
